Supertěžký tank

Supertěžký tank je konstrukční koncept zejména z období druhé světové války. Jde o prohloubení koncepce těžkého tanku, jakožto silně pancéřovaného a vyzbrojeného, leč pomalého stroje. Supertěžké tanky měly mít ještě mohutnější pancéřování, nezřídka více věží a hmotnost leckdy přesahující 100 tun. S podobnými návrhy koketovaly snad všechny hlavní velmoci. Během vývoje se ale většinou ukázalo, že právě příliš vysoká hmotnost v podstatě znemožňuje užitečné bojové nasazení, například nepřejede přes most, může uvíznout v bahně a spotřebuje enormní množství paliva. Obrovský a nepohyblivý tank je navíc snadnou kořistí pro taktické bombardéry. Žádný z mnoha prototypů se nakonec nedočkal sériové výroby a nikdy nebyly podobné stroje nasazeny v boji. Nejznámější supertěžký tank je asi německý Pz. VIII Maus. Po druhé světové válce a s nástupem koncepce hlavního bojového tanku s filozofií zaměřenou na pohyblivost (v podstatě úloha svěřovaná za druhé světové války tankům středním) se stavba jak těžkých, tak i supertěžkých tanků stala zbytečnou.