Sulkovec

Sulkovec
	Kostel svatého Havla v Sulkovci
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0635 596833
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Bystřice nad Pernštejnem
Okres (LAU 1)	Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)	Vysočina (CZ063)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°36′34″ s. š., 16°18′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	157 (2022)[1]
Rozloha	8,54 km²
Nadmořská výška	683 m n. m.
PSČ	592 65
Počet domů	94 (2021)[2]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sulkovec 50; 59265 Rovečné ; [email protected]
Starosta	Ing. Petr Tomášek
	Oficiální web: sulkovec.cz
	Sulkovec
Další údaje
Kód obce	596833
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulkovec (německy Sulkowetz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 157[1] obyvatel.

Sulkovec pohled na obec od Jimramova

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1459. Název obce je odvozen od osobního jména Sulek. Ve 14. století náležel Sulkovec k hradu Skály a od roku 1462 až do konce 16. století Pernštejnům. Koncem 16. století přešel Sulkovec ke kunštátskému panství. Dne 16. října 1645 obec zcela vypálili Švédové. Během 19. století byla původně dřevěná obydlí postupně nahrazována zděnými staveními a hospodářskými grunty. Uzavřené zemědělské usedlosti se zahradami, polem a loukami jsou pro Sulkovec typické. V letech 1832 a 1887 se v obci našly groše, dukáty a jiné mince. První dřevěná škola byla v Sulkovci postavena již v roce 1720. Škola zde definitivně zanikla v roce 2002.

V letech 1990–2006 působil jako starosta František Mareček, od roku 2006 do 2014 tuto funkci vykonával Michal Budig. V současné době je starostou Petr Tomášek.

Vývoj počtu obyvatel Sulkovce[3]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2006	2014
Počet obyvatel	526	545	556	579	511	508	502	382	383	340	277	242	207	190	188

Pamětihodnosti

Kostel svatého Havla (Výstavba kostela začala v roce 1735 a o rok později byl vysvěcen. Kostel stál na místě bývalé kaple (poprvé doložené v roce 1645). Kostel byl v průběhu let opravován a doplňován - lavice z roku 1948, varhany z roku 1964 atd.[4]
Venkovský dům čp. 34
Kamenný kříž u vchodu do kostela z roku 1848.
Náhrobní desky sulkoveckých farářů (Karel J. Pečený, Vítězslav Grmela...). Na hřbitově hrob prof. Ing. Vítězslava Jílka, CSc.

Části obce

Sulkovec
Polom

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.
Informační tabule u kostela.

Související články

Římskokatolická farnost Sulkovec

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulkovec na Wikimedia Commons
Sulkovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.

[4] Informační tabule u kostela.