Suchoj Su-37

Suchoj Su-37 „Terminátor“ (kód NATO "Flanker-F") je ruská modernizovaná varianta sovětského stíhacího letounu Suchoj Su-27. Letoun má prvky systému stealth, dále disponuje systémem vektorovatelného tahu, který dává letounu výborné manévrovací možnosti.

Su-37
Určení	experimentální víceúčelový letoun
Výrobce	Suchoj/KnAAPO
První let	2. dubna 1996
Charakter	vývoj přerušen
Vyrobeno kusů	2 ks, přestavěny ze Su-27[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letoun, výrobcem označovaný jako T-10M2 (T-10 byl původní Su-27) ale existuje jen jako prototyp, byly vyrobeny 2 kusy, z nichž jeden byl zničen při havárii na airshow. Do výzbroje VVS RF ani žádného jiného letectva zaveden nebude - stejně jako "předchůdce" Su-37/T-10M2, Su-35/T-10M1. Do výzbroje VVS RF ale bude zaveden Su-35 jakožto úplně nový stroj (dříve označovaný Su-35BM či Su-27BM), který si bere avioniku z T-10M2 a konstrukčně vychází z T-10M1 s tím rozdílem, že je trup zvětšen a zpevněn, jsou odstraněny "canardy" a jako motory slouží nové Saturn-Ljuka 117S (označované "výrobek-117S, motorům zatím nebyl přidělen oficiální název jako původním AL-31F pohánějícím Su-27). Dále bylo zavedeno trojnásobně zálohované elektronické řízení FBW (fly-by-wire) a nový radar Irbis-E s dosahem okolo 380 km na vzdušný cíl s RCS 3 m² a schopností současně sledovat 30 cílů.