Suchohrdly u Miroslavi

První písemné zmínky o obci se datují k roku 1360, kdy jsou Suchohrdly u Miroslavi označovány jako tvrz „Sucherle“. Kostel sv. Markéty zde stojí od 14. století. V této době výnos panství tvořila především těžba dřeva a honitba. Osada ovšem střídala své majitele a postupem času pustla. V roce 1663 se přes Moravu přehnali Turci a Tataři, proto se mnoho lidí muselo ukrývat v lesích. Místní zloději a „loupežníci“ už započaté dílo zkázy dokončili. I přes to byla obec postupně obnovena; kostel sv. Markéty až v roce 1806. Na zdejším statku žili i rodiče T. G. Masaryka. Jeho otec pracoval jako kovář.

Železnice, která vede kolem obce, byla vybudována roku 1870. Německá škola byla v obci zřízena již roku 1778 – v budově dnešní mateřské školy.

Roku 1934 se v Suchohrdlech u Miroslavi konala Národní slavnost spojená se Sokolským cvičením. Byla to společná manifestace za národní jednotu, svobodu a demokratickou Československou republiku a jejího prvního prezidenta T. G. Masaryka.

Roku 1935 pro pokročilý věk a ohrožené zdraví prezident T. G. Masaryk abdikoval. František Ficner ho v kronice popisuje jako velkého muže, „tatíčka Masaryka“ nebo také „prezidenta Osvoboditele“, který v rozhodné chvíli vždy ukázal svou velikost. Novým prezidentem se stal ministr zahraničních věcí – dr. Eduard Beneš. Pro národ je zárukou, že půjde po stopách Masarykových – přichází tedy prezident „Budovatel“.

Roku 1936 byla v Suchohrdlech u Miroslavi na počest Masarykových 85. narozenin zasazena „Masarykova lípa“. U této příležitosti měl projev Johan Sethaler, který komentoval zasazení lípy takto: „Zasazení lípy děláme z lásky k němu, poněvadž jsme s ním spjati užším svazkem, jelikož byl i on v mládí občanem zdejší obce.“

V červnu téhož roku projížděl po státní silnici u Suchohrdel u Miroslavi Eduard Beneš. Byl radostně přivítán všemi vrstvami obyvatelstva, budovy byly ozdobeny praporky.

Dne 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Suchohrdly u Miroslavi se staly součástí Německa.

Dne 9. října 1938 vpochodovaly do obce oddíly německé armády. Český kronikář František Ficner musel, stejně jako všichni čeští zaměstnanci a úředníci, po odstoupení pohraničních území odejít do Protektorátu Čechy a Morava.

Kronika byla poté vedena pouze v jazyce německém. Česká státní škola v obci byla uzavřena, děti byly přemístěny do školy německé. Úředním jazykem se stala výhradně němčina. Nastává proces germanizace. Jak v kronice v pozdějších letech popisuje Klement Blatný: „Český člověk ve snaze zajistit rodině slušnější živobytí, dával se do služeb bohatých vládců vesnice, kterými v této obci byli němečtí majitelé půdy. A za chléb byl nucen zaprodat i svůj původ, řeč a národnost.“ A nebyli to jen Němci, kdo lidem v obci škodili, byli to i obyvatelé, kteří ve snaze získat v tehdejším systému nějakou funkci, své sousedy udávali, hlídali je, konali u nich domovní prohlídky a všemožně jim škodili.

O konci války se zachovaly vlastní zápisy od obyvatele obce Josefa Baluska: „Dne 7. května 1945 ráno přeletěla skupina sovětských letadel nad obcí, němečtí vojáci, kteří v té době v obci byli, se schovávají do sklepů domů. V Suchohrdlech u Miroslavi byla umístěna dvě protiletadlová německá děla, avšak žádné z nich v tu dobu nevystřelilo. Sovětská letadla bombardují Miroslav a okolí, v noci osvětlují krajinu. Němečtí vojáci v přestávkách mezi nálety utíkají z obce. Příští den ráno, ještě za šera, obhlíží obec zvědové Rudé armády. V obci zůstaly tři tankové oddíly.“

Později byl ustanoven Místní národní výbor (MNV).

Po válce byli na základě mírových jednání Němci odsunuti do své vlasti – Německa. Jejich majetky propadly ve prospěch československého státu a byly rozděleny obyvatelstvu obce. Teprve 1. září 1945 byla zahájena výuka na zdejší české škole.

Roku 1950 se v Suchohrdlech sdružilo 31 drobných zemědělců s výměrou polí 165 ha v Jednotné zemědělské družstvo (JZD). O devět let později se ke sdružení přidali poslední zemědělci, kteří dosud kolektivizaci odmítali. Mimo JZD zůstal pouze Josef Petrla s výměrou zemědělské půdy 2 ha. Na konci 60. let byly v obci dva zemědělské podniky: JZD a ČSSS (Československý státní statek).

• V obci se nachází několik artéských studní.
• V roce 1936 byl v okolí nádraží vykopán hrob z doby bronzové (z doby cca 1 500 př. n. l.). Byly zde nalezeny bronzové nádoby a jiné předměty. Celý nález byl předán Zemskému muzeu v Brně.
• Roku 1953 je v kronice záznam o občanech obce, kteří v „nepřiměřené míře holdují alkoholu“ a vyvolávají hádky a rvačky. Kronikář si stěžuje i na hluk linoucí se z hospod, zvláště pak v neděli.
• V roce 1958 se v nebývalém množství na bramborových porostech rozmnožila mandelinka bramborová.
• V zápisech obce je zmíněn i let do vesmíru, který uskutečnil Jurij Gagarin roku 1961.
• V roce 1966 byla v obci vybudována asfaltová silnice.
• Roku 1968 byl už téměř v každé domácnosti televize.

První zápis do kroniky obce Suchohrdly u Miroslavi byl proveden roku 1921 Sigfriedem Wolfem. Popisuje dle pramenů čerpaných z archivů v Brně nejstarší dosažitelné dějiny obce. Sigfried Wolf byl obecní kronikář a řídící učitel místní německé školy, tudíž záznamy z této doby jsou vedeny v německém jazyce. Počátkem roku 1933 byl ale ze služebních důvodů přeložen.

Kronika popisuje dobu první republiky a celkový pohled na dobu předválečnou. Roku 1933 se kronika začala psát ve státním jazyce československém a funkci kronikáře vykonává František Ficner. Kronika se tedy píše ve dvou jazycích – československém a německém. Zápisy německé části kroniky je pověřen E. Dünkel Gronist. Později ho vystřídal J. Krös.

Druhá kronika je psána pouze českým jazykem. První stránky jsou věnovány létům 1938 až 1947 – období převážně druhé světové války, kdy se ve psaní kroniky nepokračovalo. Podle Klementa Blatného, místního kronikáře: „…nemohla býti vedena nadále, nemohla a nesměla zachycovat události v době okupace tak, jak se skutečně sběhly, aby nevydala svědectví o všech bezprávích, ba zvěrstev páchaných v této době…“. V psaní kroniky ho v letech 1963–1968 vystřídal Jan Jablonický. V kronice jsou popsány roky poválečné a období normalizace. O letech 1969–1979 píše záznamy František Lang. Kronika se dále věnuje běžnému životu v obci – počasí, ceně obilí, kulturní i politické činnosti. Jsou zde i informace z celého světa.

Koncem září roku 1933 byly zaznamenány případy dětských nakažlivých nemocí. Objevilo se několik případů záškrtu, z nichž jeden byl smrtelný. Proti záškrtu se začalo očkovat až roku 1946. Také byly zaznamenány dva případy spály. Nejvíce rozšířen byl však zánět průdušnic, kterým bylo, jak v české tak i německé škole, postiženo až 80 % žáků.

V prosinci roku 1934 byly zaznamenány další případy dětských nemocí, a to především spalniček. Roku 1937 František Ficner píše: „O zdravotních poměrech ve zdejší obci nemůžeme říci, že by byly nejhorší. V okolních vesnicích řádí velmi často nakažlivé dětské nemoci, které se u nás vyskytují velice zřídka.“ Výskyt záškrtu byl značně zredukován po zavedení očkování roku 1946.

• Gedenkbuch der Gemeinde Sockerl pol. Bezirk Mäkrisch Kromau (1921-1938)
• Kronika obce Suchohrdly okres Mor. Krumlov (1948-1979)
• Jan Pelc: Z historie obce, Suchohrdly u Miroslavi, 2000

• Římskokatolická farnost Miroslav

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchohrdly u Miroslavi na Wikimedia Commons
• Suchohrdly u Miroslavi v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky obce Suchohrdly u Miroslavi