Suchardova vila s ateliérem

V roce 1901 vyhrál Stanislav Sucharda s architektem Aloisem Dryákem soutěž na vytvoření pomníku Františka Palackého v Praze.[2] Pro realizaci této zakázky potřeboval vhodné prostory a pro svoji rodinu se dvěma dětmi rodinné bydlení; jeho první vila postavená nedaleko v letech 1895–1896 už nestačila. Požádal proto svého přítele architekta Jana Kotěru o návrh nové vily s dostatečně velkým ateliérem. Výstavba probíhala v letech 1904–1907.

Architekt navrhl dvě budovy. Rodinnou vilu v raně secesním stylu, inspirovaném lidovou architekturou, s bohatě zdobeným průčelím a mansardovou střechou s hrázděnými štíty a budovu ateliéru na obdélném půdorysu, která byla úzkým „krčkem“ připojena k budově vily. Spojovací krček byl osvětlen prosklenou střechou, kterou zdobila socha stojícího rytíře. Tento prostor využíval Stanislav Sucharda jako knihovnu. V letech 1926–1928 byl ateliér od vily oddělen a přestavěn na obytný dům (čp. 628). Spolu s přestavbou ateliéru došlo i k zahradním úpravám, při kterých zanikl dřevěný kuželník na konci zahrady.

Ústředním prvkem interiéru vily se stala schodišťová hala. V přízemí se nacházely reprezentační prostory, hala osvětlená barevnými okenními výplněmi a stylová jídelna se vstupem na verandu. V hale byl umístěn, na přání architekta, reliéf Stanislava Suchardy Praha a Vltava. Patro bylo vyhrazeno ložnicím a hostinskému pokoji. V suterénu domu byl byt pro domovníka a sádrovna. Vila se stala místem setkávání Suchardových přátel ze spolku Mánes, mezi které patřili malíř Antonín Slavíček nebo sochař Josef Mařatka.

Od roku 2008 ve vile působí Muzeum Stanislava Suchardy, které vzniklo z iniciativy sochařových vnuků.[3]