Sušička prádla
Sušička prádla je domácí spotřebič, který slouží k vysušení vypraného prádla, popřípadě bot. Představuje tak rychlejší alternativu ke standardnímu sušení prádla na šňůře nebo na sušáku. První ručně poháněnou sušičku prádla sestrojil v roce 1800 Francouz M. Pochon[1], první automatická sušička pronikla na trh v roce 1938 a za jejím vznikem stojí americký vynálezce J. Ross Moore[2].
Vzhledem jsou většinou domácí sušičky takřka totožné s automatickými pračkami, dokonce existují i modely s vrchním plněním, ačkoliv většina sušiček se plní předem. Na rozdíl od praček mívají sušičky neprůhledná dvířka bubnu. K sehnání jsou také spotřebiče, které v sobě kombinují sušičku i pračku. Alternativou k bubnovým sušičkám je skříňová sušička, ve které se prádlo neotáčí, ale suší se zavěšené. Skříňové sušičky ale nejsou na českém trhu příliš obvyklé a používají se spíše pro profesionální účely.
Základní typy sušiček
Jak již bylo zmíněno, existují sušičky s předním i horním plněním, k sehnání bývají i prostorově úsporné slim sušičky se zkrácenou hloubkou. Kromě způsobu se sušičky dělí také podle typu sušení, na sušičky kondenzační a ventilační. Do kategorie kondenzačních sušiček dále patří sušičky s tepelným čerpadlem.
Ventilační sušičky
Ventilační sušičky odvádějí vodu z prádla spolu s horkým vzduchem ven z budovy. Neobejdou se proto bez stavebního zásahu. Jejich výhodou je poměrně nízká spotřeba a nevelká pořizovací cena. Na českém trhu nejsou ventilační sušičky příliš obvyklé, většina prodávaných modelů je kondenzační. Jedním z důvodů je právě složité odvádění vody s párou ven potrubím. To je navíc potřeba pravidelně čistit od usazených vláken a prachu, jinak hrozí dokonce i vznik požáru[3].
Kondenzační sušičky
Oblíbenější variantou jsou kondenzační sušičky, ty se dále dělí na modely s topným tělesem, tepelným čerpadlem a na hybridní sušičky. Jak název napovídá, kondenzační sušičky využívají k sušení kondenzaci, tzn. prádlo suší horkým vzduchem, který se uvnitř sušičky opět ochladí a zkondenzovaná voda z prádla putuje do odpadu nebo do nádobky na kondenzát. Bývají dražší než ventilační sušičky, ale není potřeba kvůli nim dělat stavební úpravy.
Starší modely mají neprůhledná dvířka, protože v nich bývaly filtry. Novější sušičky už mají dvířka prosklená, jelikož jsou filtry v prostoru pod nimi, a lépe tak ladí k pračce. Častou jsou od sebe tyto dva spotřebiče k nerozeznání.[3]
Sušičky s topným tělesem
Bývají cenově dostupnější a jejich výhodou je vyjímatelný kondenzátor, který se snáze udržuje. Jde ovšem o starší typ sušiček a při sušení jsou energeticky náročnější. Fungují na principu teplého a studeného okruhu. V teplém okruhu dochází k ohřívání vzduchu, ten je poté veden do bubnu, kde na sebe naváže vlhkost z prádla a pokračuje do kondenzátoru, kde je ochlazen a zbaven vlhkosti, aby mohlo opět dojít k jeho ohřátí. Úkolem studeného okruhu je potom ochlazování teplého vzduchu, k tomu se využívá vzduch nasátý z místnosti. Čím vyšší je teplota vzduchu v místnosti, tím teplejší musí být vzduch v teplém okruhu, aby byl následný teplotní rozdíl dostatečný k jeho ochlazení. V létě tak může teplota vzduchu v sušičce vystoupat i na 70-80 °C, což zamezuje sušení jemných tkanin[3].
Sušičky s tepelným čerpadlem
Tepelné čerpadlo není u domácích spotřebičů žádnou novinkou, s podobným prvkem se setkáváme už desítky let například u chladniček. Oproti sušičkám bez tepelného čerpadla mají modely s čerpadlem pouze jeden, uzavřený, okruh. Horký vzduch zde není ochlazovaný vzduchem z místnosti, ale chladivem, které najdeme ve výparníku. To má poměrně nízký bod varu, při začátku cyklu je v kapalném stavu. Později se chladivo ohřeje od teplého vzduchu a změní se v plyn. Ohřáté chladivo je následně stlačeno kompresorem a teplo z něj slouží k opětovnému ohřátí vzduchu v kondenzátoru.
Vzduch putuje do bubnu sušičky, kde na sebe opět naváže vodu, a tak stále dokola. Díky využívání zbytkového tepla pro opětovné ohřátí vzduchu jsou sušičky s tepelným čerpadlem energeticky úspornější. Vzduch navíc není třeba ohřívat na příliš vysoké teploty, k sušení dochází i při teplotě okolo 55 °C, která je šetrnější k jemným tkaninám a v některých sušičkách tak můžete sušit třeba i vlnu. Kondenzátor sušičky ovšem nelze vyjmout a jeho čištění je tak náročnější, často téměř nemožné[3].
Hybridní sušičky
Mají jak tepelné čerpadlo, tak topné těleso a můžete tak volit mezi rychlejším sušením s vyšší spotřebou, nebo pomalejším úsporným sušením. Jejich nevýhodou je malá dostupnost a vyšší pořizovací cena.
Energetický štítek
Stejně jako pro většinu domácích spotřebičů, i pro sušičky prádla platí povinné zveřejňování energetických štítků[4]. Energetický štítek sušičky uvádí její nejpodstatnější parametry:
- Energetickou třídu
- Roční spotřebu
- Maximální hlučnost
- Maximální kapacitu
- Trvání referenčního cyklu
- Zdroj tepla (kromě elektrických sušiček existují také plynové sušičky, na českém trhu se ale téměř neprodávají
- Třídu účinnosti kondenzace (u kondenzačních sušiček)
Funkce sušiček
Kromě běžných prvků, jako je funkce odloženého startu, zvuková signalizace nebo displej, bývají některé modely vybavené také řadou složitějších funkcí a technologií, které zvyšují efektivitu a komfort jejich používání.
Odvod kondenzátu – většina sušiček na českém trhu umožňuje připojení k odpadu, jaké bývá například u pračky. Kondenzovanou vodu díky tomu není třeba vylévat z nádržky, její odvod probíhá automaticky.
Samočisticí kondenzátor – u sušiček s tepelným čerpadlem není možné vyjmout kondenzátor pro jeho vyčištění. Kvůli tomu přišli výrobci se samočisticím kondenzátorem, který je během cyklu sušení několikrát propláchnut vodou z kondenzátoru. Díky tomu v ideálních podmínkách nedochází k zanášení kondenzátoru prachem a vlákny z prádla. U některých modelů se ovšem používání samočisticího kondenzátoru vylučuje s odvodem vody do odpadu.
Wi-Fi připojení – některé sušičky prádla umožňují také připojení k internetu, díky tomu je možné ovládat je pomocí mobilu nebo tabletu. Aplikace neslouží jen ke spuštění sušičky na dálku a upozornění při jeho dokončení, většinou je její součástí také diagnostika, díky které sušička sama vyhodnotí a upozorní na případnou poruchu. Někteří výrobci také umožňují stažení nových sušicích programů[5].
Senzory – sušičky vybavené senzory vlhkosti přizpůsobují délku programu podle zbytkové vlhkosti v prádle, to díky tomu nebude přesušené ani příliš vlhké. Zároveň je možné nastavit také požadovanou zbývající vlhkost, například na žehlení. U některých sušiček můžete díky senzorům vlhkosti také přidat prádlo do bubnu během sušení, senzory následně upraví zbývající délku programu[6].
Parní programy - díky parním funkcím odpadá u některých kusů prádla nutnost žehlení, parní programy lze navíc použít i k osvěžení prádla bez nutnosti předchozího praní[7].
Odkazy
Reference
- CORKY., Binggeli,. Building systems for interior designers. New York: J. Wiley & Sons 1 online resource (xi, 452 pages) s. Dostupné online. ISBN 0471266515, ISBN 9780471266518. OCLC 51830635
- JOHNNY., Acton,. Origin of everyday things. New York: Sterling 318 s. Dostupné online. ISBN 9781402743023, ISBN 1402743025. OCLC 75493659 S. 247.
- Sušičky jsou prodejním hitem, spotřebují výrazně méně energie než dřív - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-13].
- O.P.S., SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie,. Energetický štítek sušičky - Úsporné spotřebiče. www.uspornespotrebice.cz [online]. [cit. 2018-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-24.
- Loathe Laundry Day No More with A Smart Washer and Dryer. Lifewire. Dostupné online [cit. 2018-07-13]. (anglicky)
- Vybrat správnou sušičku prádla může být pořádný oříšek. bydleni.instory.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-15]. (česky)
- Steam Dryers Vs. Conventional Dryers. homeguides.sfgate.com. Dostupné online [cit. 2018-07-15]. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sušička prádla na Wikimedia Commons
