Styly bonsají

Vzpřímený styl

(Čokan – Chokan)[pozn. 2]

Základem tohoto stylu je rovný kmen vyrůstající kolmo ze substrátu. Větve vyrůstají střídavě z kmenu a tvoří jednotlivá patra. Žádné dvě větve nerostou ze stejného místa na kmeni. Níže umístěné větve by měly směřovat dolů, což navozuje iluzi starého stromu. V přírodě takto rostou především smrky a jedle.

Volně vzpřímený styl

(Moyogi) Pravděpodobně nejrozšířenější styl pěstování bonsají. Kmen je více či méně zvlněný, často je tvarován do písmene S. V tom případě se musí „vlny“ směrem ke špičce zmenšovat. Strom by měl vyrůstat rovně ze substrátu, tzn. špička kmene má být nad patou. Větve vyrůstají střídavě z kmene ve vnějším místě ohybu a tvoří jednotlivá patra.

Šikmý styl

(Šakan – Shakan)[pozn. 2] Tento styl představuje strom, který se kvůli vývratu nebo sesuvu půdy naklonil, ale dál pokračuje v růstu. Základem je rovný nebo mírně zvlněný kmen vyrůstající šikmo ze substrátu. Větve stejně jako u předchozích stylů tvoří střídavě jednotlivá patra, jsou vodorovné nebo mírně skloněné.

Polokaskáda

(Han Kengai) Představuje přírodními vlivy částečně zkroucený strom, kdy část stromu roste standardním způsobem vzhůru a alespoň jedna větev se sklání a roste pod úrovní misky.

Kaskáda

(Kengai) Strom je natolik zkroucený a ohnutý přírodními vlivy, že celý roste pod úrovní horní hrany misky.[pozn. 3] Typické pro kaskádu (a také pro polokaskádu) je použití vysokých misek, což udržuje fyzickou i optickou rovnováhu.

Styl koště‎

(Hokidači – Hokidachi)[pozn. 2] Základem tohoto stylu je rovný nebo mírně šikmý kmen, který se v jednom místě rozvětvuje do koruny. Koruna je pravidelná, nejčastěji kulovitá.

V přírodě takto roste většina listnatých stromů.

Literátský styl

(Bundžin – Bunjingi)[pozn. 2] Tento zvláštní styl se vyznačuje neobvykle dlouhým, štíhlým kmenem, který je zpravidla zajímavým způsobem zkroucený. Větve jsou pouze ve špičce stromu. Styl čerpá inspiraci z japonského obrázkového písma, uplatňují se v něm prvky kaligrafie

Strom na skále

(Sekijoju) Tento strom svými kořeny obepíná relativně malý kámen a končí v substrátu pod ním. Je pěstován v běžné bonsajové misce. Samotný strom může být tvarován v libovolném stylu.

Strom ve skále

(Išitsuki – Ishitsuki)[pozn. 2] Relativně malý strom vyrůstá ze substrátu, který je umístěn v malé prohlubni na velkém kameni. Kámen bývá umístěn v misce s vodou, která vzlíná kamenem, kde jí strom využívá. Samotný strom je opět tvarován v libovolném stylu.

(Tanuki) Strom vrostlý do staršího kmene.

Strom ve větru

(Fuki nagaši – Fuki Nagashi)[pozn. 2] Představuje strom bičovaný silným větrem. Typické pro tento styl je nakloněný kmen a větve rostoucí ve směru naklonění kmene.

Zkroucený styl

(Hankan) Jde vlastně o typ volně vzpřímeného stylu, v němž jsou ovšem záhyby kmene velmi výrazné.

Dvojkmen

(Soukan) Z jednoho kořenového systému vyrůstají dva kmeny, z nichž jeden je výrazně vyšší a silnější než druhý. Větve obou kmenů tvoří společnou korunu.

Vícekmen

Z jednoho kořenového systému vyrůstá několik kmenů. Ty mohou být uspořádány v několika podtypech:

• trs (kabubuki, kabudači, cukomijose) - kmeny vyrůstají z jednoho společného základu,
• vor (ikadabuki, netsunagari) – původní strom padl a jeho někdejší větve nyní tvoří samostatné stromy, jednotlivé kmeny tedy vyrůstají z části původního kmene (tento podtyp vidíme na obrázku),
• vlnitý styl – původní strom zapustil některé své větve do země a vznikly z nich samostatné stromy.

V misce s nachází dva nebo více samostatných stromů. Někdy bývá zkombinováno i více druhů. Jednotlivé typy dostávají názvy podle počtu stromů – dva (sódžu), tři (sambonjose), pět (gokonjose), sedm (nanakonjose), devět (kjúkonjose).

Lesík

(Yose-Ue) Za lesík se zpravidla považuje kompozice, která zahrnuje více než devět stromů. U tohoto stylu se několik jednotlivých stromů vysazuje do společné misky. Stromy jsou různě vysoké a silné, vysázené nepravidelně. Je možné kombinovat různé druhy stromů. Z pohledové strany se kmeny nesmí překrývat, stromy by neměly stát v řadě.