Sturmgeschütz IV

Sturmgeschütz IV (StuG IV, Sd.Kfz. 167) bylo německé útočné dělo používané za druhé světové války. Jednalo se o stroj, který byl postaven na podvozku tanku Panzerkampfwagen IV. Jeho sériová výroba začala koncem roku 1943 a stíhač tanků byl vyráběn až do konce 2. světové války v celkovém počtu 1 141 kusů.

Sturmgeschütz IV
Typ vozidla	útočné dělo
Země původu	Německo
Historie
Výrobce	Fried. Krupp Grusonwerk AG, Magdeburg-Buckau
Návrh	1942
Období výroby	konec 1943 - 45
Vyrobeno kusů	1 108 +31 přestaveb
Ve službě	1943–1945
Základní charakteristika
Posádka	4
Délka	6,7 m
Šířka	2,95 m
Výška	2,2 m
Hmotnost	23 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	do 80 mm
Hlavní zbraň	1 x kanón StuK 40 L/48 ráže 75 mm
Sekundární zbraně	1 x kulomet MG34 ráže 7,92 mm
Pohon a pohyb
Pohon	Maybach HL120TRM V-12 300 hp (221 kW)
Odpružení	listové pružiny
Max. rychlost	40 km/h
Dojezd	210 km

Hlavním dodavatelem byl koncern Krupp. Základní výzbroj tvořil kanón 7,5 cm KwK 40 ráže 75 mm a na nástavbě byl umístěn kulomet MG34. Stroje pozdější produkce byly vybaveny vrhačem granátů Nahverteidigungswaffe, který sloužil k boji s pěchotou. Jako další protipěchotní zbraně sloužily dva samopaly MP40, které byly umístěny uvnitř vozidla. Většina vozidel byla také vybavena antimagnetickou vrstvou Zimmerit, která chránila vozidlo před umístěním magnetických min. Pro zvýšení ochrany prostoru řidiče, mechanici v polních dílnách umisťovali před kryt řidiče vrstvu železobetonu. Tyto stroje bylo možno potkat na všech frontách druhé světové války, kde sloužily až do úplného konce.