Sturer Emil
12.8 cm Selbstfahrlafette auf VK30.01(H) „Sturer Emil“ („Tvrdohlavý Emil“) byl experimentální německý stíhač tanků z období druhé světové války. Byl založen na podvozku Henschel VK3001 prodlouženém o jedno pojezdové kolo a vyzbrojen kanonem Rheinmetall 12,8 cm K L/61. Toto dělo mělo odměr 14° na každou stranu, náměr +10° a −15°. V bojovém prostoru vezl 15 granátů pro hlavní dělo. Sturer Emil byl vyroben ve dvou kusech (s názvem Max a Moritz) a oba sloužily na východní frontě. Jedno vozidlo bylo zničeno a druhé ukořistěno u Stalingradu v lednu 1943.
Sturer Emil | |
---|---|
Sturer Emil v tankovém muzeu Kubinka | |
Typ vozidla | stíhač tanků |
Země původu | Německo |
Historie | |
Návrh | 1941 |
Období výroby | 1942 |
Vyrobeno kusů | 2 |
Ve službě | 1942-1943 |
Základní charakteristika | |
Posádka | 5 |
Délka | 9,7 m |
Šířka | 3,16 m |
Výška | 2,7 m |
Hmotnost | 35 tun |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | 15 - 50 mm |
Hlavní zbraň | Rheinmetall PaK 40 L/61 128 mm |
Sekundární zbraně | MG 34 |
Pohon a pohyb | |
Pohon | vodou chlazený Maybach HL116, V-6, 300 k (220 kW) |
Max. rychlost | 25 km/h |
Poměr výkon/hmotnost | 8,57 k/tunu |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sturer Emil na Wikimedia Commons
- Sturer Emil na Achtung Panzer!
Portály: Druhá světová válka
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.