Struna

Struna je drát nebo vlákno, které slouží jako zdroj zvuku u strunných nástrojů, jako je například kytara, viola, harfa nebo klavír.

struny na harfě

Popis

Původně se struny vyráběly ze střev. Struny mají různou délku a v hudebním nástroji jsou udržovány v napnutém stavu tak, aby mohly volně vibrovat. Struny mohou být „jednoduché“, kdy jsou vyrobeny z jediného materiálu (ocel, nylon, dříve též střeva, žíně, šlachy a další pevné organické materiály) nebo „vinuté“, kdy je jádro z jednoho materiálu obtočeno jiným materiálem pro zvýšení hmotnosti a tloušťky struny. Používají se různé kombinace materiálů (uhlíková ocel, nikl, chrom a nejrůznější slitiny např. bronz).

Konstrukce struny

Struna musí být v nástroji napnutá. Proto mají struny obvykle na jednom konci kuličku nebo smyčku k upnutí do nástroje. Některé struny jsou chráněny na konci vinutím z hedvábí, struny mohou být kvůli snadné identifikaci barevně označeny.

Tón struny závisí na její váze a průměru - tloušťce. Obvykle se průměr struny uvádí v tisícinách palce. Čím je tloušťka větší, tím větší je i hmotnost struny. Těžší struny ale vyžadují také větší napětí k dosažení stejné výšky tónu. Napnutou strunu je obtížnější přitlačit k pražci. Těžší struny vydávají hlasitější a plnější tón.

Ocelové kytarové struny se obvykle prodávají v sadách. Sada obsahuje všechny struny, které se na nástroj dávají. Sady jsou označeny podle tloušťky první struny (např. 9) nebo se používají dvě čísla, které označují tloušťku první a poslední struny (např. 9-45).

Příklad průměrů strun D'Addario (v palcích)

Název 1
(E)		 2
(H)		 3
(G)		 4
(D)		 5
(A)		 6
(E)
Extra super light (8-38) .008 .010 .015 .021 .030 .038
Super light (9-42) .009 .011 .016 .024 .032 .042
Regular light (10-46) .010 .013 .017 .026 .036 .046
Extra light w/heavy bass (9-46) .009 .013 .021 .029 .036 .046
Medium (11-49) .011 .014 .018 .028 .038 .049
Heavy (12-54) .012 .016 .020 .032 .042 .054
Extra heavy (13-62) .013 .017 .026 .036 .046 .062

Struny pro basovou kytaru mají obvykle následující tloušťky. Pozor, další struny (5. a 6.) se obvykle prodávají zvlášť.

Název 1
(G)		 2
(D)		 3
(A)		 4
(E)		 5
(H)
Light (40-100) .040 .060 .080 .100 .130
Medium (45-105) .045 .065 .085 .105 .130

Jádro

Nejčastěji se používají kovy - ocel nebo bronz. Používají se i přírodní (hedvábí, střívka) nebo syntetické materiály (nylon, kevlar).

Vinutí

Nejčastěji se používá hliník, bronz, měď, chrom, stříbro a nikl.

Vibrace struny

Na znějící struně vzniká tzv. stojaté vlnění. Struna vibruje v celém harmonickém spektru. Základní frekvence je nejhlubší a nejhlasitější. Závisí na hustotě, délce a napětí struny. Tato frekvence je vnímána jako výška tónu. Nad touto frekvencí zní další harmonické tóny, které jsou tišší a vyšší. Např. zní-li základní tón na frekvenci 440 Hz (komorní A), pak přeznívají další frekvence – 880 Hz, 1320 Hz, 1760 Hz, 2200 Hz, atd.

Základní tón struny odpovídá stojatému vlnění se dvěma uzly na koncích. U řady hudebních nástrojů, zejména smyčcových, lze pak hrát tzv. flažolety kdy se zlehka přidrží prst u struny a rozezněním struny se dosáhne vyšších harmonických tónů; například dotykem uprostřed struny zní tón o oktávu vyšší než základní tón.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.