Strukturní modelování
Strukturní modelování neboli modelování pomocí strukturálních rovnic (anglicky Structural equation modeling, SEM) je rodina matematických modelů, počítačových algoritmů a statistických metod, které na základě statistických dat odhadují velikosti a kvalitu vazeb mezi měřenými (manifestními) a předpokládanými neměřenými (latentními) proměnnými.[1] SEM zahrnuje řadu technik, například konfirmační faktorovou analýzu, konfirmační kompozitní analýzu, pěšinkovou analýzu, parciální nejmenší čtverce a modelování latentního růstu.[2] Modely SEM často obsahují model měření, který definuje latentní proměnné pomocí jedné nebo více pozorovaných proměnných, a strukturální model, který předpokládá vztahy mezi latentními proměnnými.[1][3] Velikost vazeb mezi konstrukty modelu strukturální rovnice lze odhadnout buď pomocí nezávislých regresních rovnic, nebo simultánně, jak to umožňují moderní softwary, jako je LISREL.[4]
Strukturní modelování se používá zejména v sociologii, psychologii a dalších sociálních vědách. První metodu pěšinkové analýzy navrhl biolog Sewall Wright již roku 1918.[5] Moderní podoba vznikla až s rozvojem počítačů v 60. a 70. letech 20. století. Strukturní modelováníse vyvíjelo ve třech hlavních směrech: (1) soustavy regresních rovnic, zkoumané hlavně Cowlesovou komisí; (2) iterativní algoritmy maximální věrohodnosti pro pěšinkovou analýzu vyvinuté hlavně Karlem Gustavem Jöreskogem ve Službě pedagogického testování a pak na univerzitě v Uppsale; a (3) algoritmy iterativní kanonické korelace pro pěšinkovou analýzu, rovněž vyvinuté na univerzitě v Uppsale Hermannem Woldem.[6]
Existuje několik softwarových balíčků pro SEM. LISREL byl první takový software, původně vydaný v 70. letech. K dispozici je také několik balíčků programovací jazyk R. Balíček OpenMx R poskytuje vylepšenou verzi aplikace Mx. Je vhodné vždy uvádět, který softwarový balíček a v jaké verzi se pro analýzu SEM použil, protože mají různé vlastnosti a mohou používat mírně odlišné metody k aplikaci podobně pojmenovaných technik.[7]
Literatura
- HU, Li‐tze; BENTLER, Peter M, 1999. Cutoff criteria for fit indexes in covariance structure analysis: Conventional criteria versus new alternatives. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal. S. 1–55. DOI 10.1080/10705519909540118. (anglicky)
- KAPLAN, D., 2008. Structural Equation Modeling: Foundations and Extensions. 2nd. vyd. [s.l.]: SAGE. ISBN 978-1412916240. (anglicky)
- KLINE, Rex. Principles and Practice of Structural Equation Modeling. Third. vyd. [s.l.]: Guilford, 2011. ISBN 978-1-60623-876-9. (anglicky)
- MACCALLUM, Robert; AUSTIN, James. Applications of Structural Equation Modeling in Psychological Research. Annual Review of Psychology. 2000, s. 201–226. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-28. DOI 10.1146/annurev.psych.51.1.201. PMID 10751970. (anglicky)
- QUINTANA, Stephen M.; MAXWELL, Scott E. Implications of Recent Developments in Structural Equation Modeling for Counseling Psychology. The Counseling Psychologist. 1999, s. 485–527. DOI 10.1177/0011000099274002. (anglicky)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Structural equation modeling na anglické Wikipedii.
- Kaplan 2008.
- Kline 2011.
- Kline 2011, s. 230-294.
- Kline 2011, s. 265-294.
- ŠKAPA, Radoslav. Modelování pomocí strukturálních rovnic: úspěšný nástroj pro pochopení chování zákazníků? [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012-10-25 [cit. 2020-07-16]. Dostupné online.
- [s.l.]: [s.n.]
- Kline 2011, s. 79-88.