Street epistemology

Street epistemology je termín, který roku 2013 zavedl Peter Boghossian ve své knize A Manual for Creating Atheists (Příručka pro vytváření ateistů). V knize Boghossian nastínil tuto metodu a její použití při pomoci věřícím přemýšlet o spolehlivosti víry a důvodech, proč věří.[1][2] Metoda však našla účinné využití i v mnoha dalších kontextech a Boghossian společně s Jamesem Lindsayem roku 2019 vydal knihu How to Have Impossible Conversations (Jak vést nemožné konverzace), která popisuje aplikaci street epistemology při zkoumání širšího spektra různých přesvědčení.[3]

Anthony Magnabosco

SE se později začal věnovat Anthony Magnabosco, který mnoho příkladů rozhovorů SE, které vedl, nahrál na kanál YouTube,[7] vytvořil mnoho zdrojů týkajících se tohoto tématu a zapojil se do komunity street epistemologů, kteří se chtějí v této metodě zdokonalit a aplikovat ji ve svém životě.
Magnabosco založil neziskovou organizaci Street Epistemology International (SEI), „jejímž posláním je podporovat a normalizovat kritické myšlení a skepticismus, a zároveň poskytovat lidem na celém světě zdroje potřebné k rozvoji a propagaci pouliční epistemologie“.[8] Pro komunitu praktikujících SE jsou k tam dispozici zdroje, které zahrnují např. příručku, jak vést rozhovory, SE dotazník a pod.[9]