Stereoskopie

Stereoskopie je technologie, která umožňuje prostorový zrakový vjem vyvolaný dvourozměrnou předlohou např. pomocí stereoskopických brýlí.

Jacob Spoel: Společnost dam si prohlíží stereofotografie, olejomalba, 1850–1860

Stereofotografie interiéru Křišťálového paláce pořízený během Světové výstavy 1851 v Londýně

Stereoskopická fotografie z roku 1949

Zobrazení robotické chirurgické operace pomocí aktivní DLP 3D projekce

Postupy

Pro správné vnímání prostoru lidskýma očima je potřeba pro každé oko dodat mírně odlišný obraz.

Toho lze docílit několika postupy:

Samostatné obrazy pro každé oko. Tento postup byl užíván již v 19. století (stereofotografie), ve 20 století byly populární stereokotoučky.
Anaglyfické brýle (červeno-modré, červeno-zelené) – před každým okem je jeden barevný filtr, přes červené sklo se zobrazí jen modré objekty a přes modré sklo širší spektrum barev kromě objektů zobrazených modře.
Různě polarizovaná skla brýlí a filtry na projektorech, takže každé oko dostane svůj vlastní kompletní obraz. Tuto technologii využívá například kino IMAX nebo digitální kina systému RealD.
Zatmívané (nebo také závěrkové) brýle (anglicky shutter glasses) mají skla z tekutých krystalů, jež se střídavě zatmívají, synchronně s grafickou kartou počítače, takže každé oko dostává obraz zvlášť.
Technologie INFITEC: projektory promítají základní barvy (RGB) na mírně posunutých vlnových délkách a brýle dokáží tyto dva obrazy oddělit.
Autostereoskopické monitory, vysílající různý obraz do různých směrů.
HMD zobrazovací jednotky využívající dva mikrodispleje.
Holografie
Technika zašilhání očí (nebo opak; z anglického cross- resp. relaxed-eyed technique).[1]

Stereoskopie se využívá pro zobrazování 3D filmů, vědeckých dat (chemie, geologie) nebo v robotické chirurgii.

David Brewster: The stereoscope: it's history, theory and construction . London 1856
Ruete, Christian Georg Theodor: Das Stereoskop: Eine populäre Darstellung. 2. Auflage. Teubner, Leipzig 1867
Thomas Abé: Grundkurs 3D-Bilder. VfV-Verlag, Gilching, ISBN 3-88955-099-1
Alexander Klein, Franz Weiland, Rainer Bode: 3D - aber wie! Von magischen Bildern zur 3D-Fotografie. Bode Verlag Haltern 1994, ISBN 3-925094-64-4
Jean Pütz: Das Hobbythek-Buch 3, vgs Verlagsgesellschaft, Köln 1979, ISBN 3-8025-6102-3
Fritz Waack, G. Kemner: Einführung in Technik und Handhabung der 3-D-Fotografie. Museum für Verkehr und Technik, Berlin 1989
Leo. H. Bräutigam: Stereofotografie mit der Kleinbildkamera: Eine praxisorientierte Einführung. Wittig Fachbuchverlag, 1996, ISBN 3-930359-31-6

Achim Bahr: Stereoskopie. Räume, Bilder, Raumbilder. Thales Verlag, 1991, ISBN 3-88908-549-0
Tom Baccei, Cheri Smith: Das magische Auge. Ars Edition, ISBN 3-7607-2264-4
Marc Grossman: The Magic Eye, Volume I von N. E. Thing Enterprises. Andrews & Mcmeel, ISBN 0-8362-7006-1
Arthur G. Haisch: Hotel Morbid/Morbid Rooms, Stereo-Raumbilder. 3-D-World Verlag, Basel 1983, ISBN 3-905450-02-X
Matthias Henrici, Christian Neubauer: Phantastische Augenblicke I Lingen Verlag
Hartmut Wettmann: Das Rheinland in historischen Stereofotos, Dr. Gebhardt + Hilden GmbH, 1999, ISBN 3-932515-15-3
Ulli Siebenborn: Interactive Pictures, Volume I. Taschen Verlag, 1994, ISBN 3-8228-9211-4
Roland Bartl, Klaus Bartl, Andreas Ernstberger, Peter Schwartzkopff: Pep Art. 3-D-Bilder der neuen Art. Südwest Verlag, München, 1994, ISBN 3-517-01632-2

Steinhauser: Über die geometrische Konstruktion der Stereoskopbilder. Graz 1870
Yuki Inoue, Masahira Oga (Herausgeber): Stereogramm. ISBN 3-7607-1106-5
Andrew A. Kinsman: Random Dot Stereograms. ISBN 0-9630142-1-8
Rolf Sander, Martin Simeth: Der kleine Hobbit und das Autostereogramm In: Spektrum der Wissenschaft, Nr. 1, 1995, Seiten 10–15

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.