Stejnopohlavní manželství v Norsku

Stejnopohlavní soužití v Evropě

     Stejnopohlavní manželství

     Registrované partnerství

     Neregistrované soužití

     Neuznáváno či neznámo

     Manželství striktně vymezeno jako svazek muže a ženy

Norsko přijalo zákon o registrovaném partnerství 30. dubna 1993. Účinným se stal 1. srpna 1993.[3][4] Tímto se po Dánsku (1989) stalo druhou zemí, která zlegalizovala stejnopohlavní soužití.

Registrované partnerství garantovalo osobám žijícím v něm prakticky zcela stejná práva a povinnosti plynoucí z manželství, včetně ustanovení o rozvodu.[3][4]

Zákon však obsahoval dodatek, že veškerá ustanovení Zákona o osvojení týkající se manželských párů se nesmí aplikovat na registrované partnerství. To v praxi znamenalo, že na základě platného zákona o biotechnologiích mohly asistovanou reprodukci podstupovat pouze manželské páry nebo domácnosti tvořené osobami různého pohlaví. Nicméně v červnu 2001 přijal norský parlament návrh novely zákona umožňující osobám žijícím v registrovaném partnerství adopci dítěte druhého z partnerů.[5] Nový zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2002.[3][4]

V r. 2002 zveřejnila zpravodajská agentura Reuters statistiku registrovaných partnerství. Podle jejích údajů uzavíralo každoročně registrované partnerství cca 150 párů. Jedním z nich byl i bývalý ministr financí Per-Kristian Foss.[6]

Páry žijící v registrovaném partnerství mají momentálně možnost buď v tomto stavu setrvávat, anebo požádat o jeho změnu na manželství. Nicméně po legalizaci stejnopohlavních sňatků nebyla uzavřena žádná další partnerství.

První návrh zákona o genderově-neutrálním manželství předložili 18. listopadu 2004 dva poslanci za Socialistickou levicovou stranu. Jejich cílem bylo zrušení stávajícího zákona o registrovaném partnerství a jeho nahrazení manželstvím přístupným heterosexuálním i homosexuálním párům. Od návrhu se nakonec upustilo s tím, že se touto záležitostí začne vláda v budoucnu zabývat. Vládní kabinet tehdy sestávající převážně z členů Konzervativní strany svého slibu však nedostál. Následující Stoltenbergova vláda však otázku stejnopohlavního manželství znovu otevřela a to rovnou na vládní tiskové konferenci v hotelu Soria Moria. Veřejné slyšení na toto téma se konalo 16. května 2007.[7]

29. května 2008 zveřejnila newyorská tisková agentura Associated Press prohlášení dvou opozičních stran Liberální strany a Konzervativní strany, že zákon o manželství osob stejného pohlaví podporují, což se také v červnu 2008 potvrdilo. Ještě předtím však nebylo jisté, zda se podaří najít ve vládní koalici tří stran dostatečnou podporu pro nový zákon.[8] První čtení následované hlasováním se konalo 11. června 2008, kdy návrh zákona prošel v poměru hlasů 84:41.[9][10] Tomu předcházel vládní návrh manželského zákona ze 14. března 2008, který měl zrovnoprávnit gay a lesbické páry ve všech aspektech veřejného života, včetně možnosti společné adopce dětí, asistované reprodukce a církevních sňatků (ačkoli nejsou náboženské obce povinné oddávat stejnopohlavní páry). Nová legislativa přeformulovala definici občanských sňatků z trvalého svazku muže a ženy na trvalý svazek dvou osob.[11][12][13] Tento zákon prošel 17. června i horní komorou norského parlamentu v poměru hlasů 23:17 následované získáním podpisu krále Haralda V. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2009.[14][15] Na základě nového zákona o manželství se v případě lesbických párů podstupujících asistovanou reprodukci aplikuje obdobně jako u heterosexuálních párů právní domněnka rodičovství manželky biologické matky, a to počínaje momentem oplodnění.

V roce 2014 zamítnul celostátní koncil Norské církve návrh umožňující homosexuálním párům uzavírat církevní sňatek.[16]

V roce 2015 změnila Norská církev svůj názor a začala oddávat homosexuální páry v kostelech.[17] Rozhodnutí bylo oficiálně ratifikováno na každoroční konferenci 11. dubna 2016.[18][19][20]

Pět různých statistik Gallup Europe, Sentio, Synovate MMI, Norstat a YouGov v letech 2003, 2005, 2007, 2008, 2012 a 2013 ukázalo, že 61 %, 63 %, 66 %, 58 %, 70 % a 78 % Norů podporuje zákony o genderově-neutrálním manželství.[21][22][23][24]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Same-sex marriage in Norway na anglické Wikipedii.

• LGBT práva v Norsku
• Stejnopohlavní soužití v Evropě

• Lov om endringer i ekteskapsloven, barnelova, adopsjonsloven, bioteknologiloven mv. (felles ekteskapslov for heterofile og homofile par) [online]. [cit. 2016-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2016. (norsky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.