Starý špitál (Přibyslav)

Starý špitál v Přibyslavi nechal v roce 1692 vystavět kníže Ferdinand z Ditrichštejna. Stalo se tak na žádost přibyslavských konšelů, neboť město se po třicetileté válce jen s velkými obtížemi zvládalo starat o chudé, které válka připravila o domov. Město z tohoto důvodu pro stavbu poskytlo pozemek.[1] Na štítě špitálu, který byl v dané době chápán spíše jako chudobinec než jako nemocnice, je proto dodnes zobrazen znak Ditrichštejnů. Svou funkci plnil zhruba 250 let.

Starý špitál
Starý špitál
Poloha
AdresaPřibyslav, Česko Česko
UliceVyšehrad
Souřadnice49°34′34,19″ s. š., 15°44′18,13″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky21556/6-319 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špitál je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Původní špitál, který vzal zasvé při obrovském požáru města v roce 1767, byl dvouštítový gotický dům s vysokými střechami, pokrytými šindelem. Poté byl opraven již pouze jako jednoštítový.

Podle zakládací listiny byl určen pro 7 starých žen z Přibyslavi a Polné (kde vznikl obdobný útulek pro muže) na počest Panny Marie Sedmibolestné. Jejich chudobu musel potvrdit vrchnostenský úřad a ještě i přibyslavský farář.

Tzv. panský chudobinec fungoval ještě ve 30. letech 20. st., např. v říjnu 1932 v něm bylo ubytováno 11 žen.

Práva a povinnosti špitálnic

K posluze a vaření měly ubytované špitálnice hospodyni. Týdně měly nárok na 1,5 funtu (asi 0,84 kg) masa. Čtrnáctkrát do roka o svátcích jim byl příděl ještě zvýšen. Byly rovněž stanoveny normy ročního přídělu sýra, tuku, soli, mléka, zelí, mrkve, ale i mýdla, svíček nebo dřeva na vaření. Každá přitom měla denně nárok na 2 žejdlíky piva, což zhruba odpovídá dvěma dnešním malým pivům. Jednou za tři roky měly nárok na nové šaty a jednou za 6 let nový plášť.[1]

K jejich povinnostem patřila každodenní účast na mši a odpoledním požehnání. Špitál mohly opouštět pouze ve dvojicích a musely jej hlásit hospodyni. „Do výčepních místností měly vstup zakázán pod hrozbou vyloučení ze špitálu," uvádí Oldřich Málek v publikaci Přibyslavského městského muzea.[1]

Po rekonstrukci v roce 1998

Po rekonstrukci v roce 1998 byl objekt využíván jako městské muzeum a informační centrum. Poté se stal prostorem pro pořádání výstav a koncertů.

Reference
  1. MÁLEK, Oldřich. Přibyslavské Městské muzeum. Přibyslav: Městský úřad, 1998.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-10]. Identifikátor záznamu 132451 : Špitál. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.