Vesnická památková zóna Staré Bohnice

Památková zóna Staré Bohnice je tvořena historickou zástavbou na pravém břehu Vltavy. Na jihu je ohraničena křižovatkou ulice Bohnické s ulicí Ústavní na jedné straně a areálem barokního statku Vraných a ulicí U Skalky na straně druhé. Zóna poté pokračuje severním směrem do údolí Bohnického potoka a zahrnuje veškerou zástavbu na západní straně Bohnické ulice a kromě toho také místní náves s parčíkem a areálem kostela svatého Petra a Pavla, obklopeného bývalým hřbitovem. Od hospicu (bývalého hostince) Štrasburk pokračuje památkově chráněná zóna údolím Bohnického potoka směrem na západ a zahrnuje zde veškerou zástavbu podél obou stran Bohnické ulice až do prostoru Přírodního parku Drahaň-Troja.[2] Nadmořská výška chráněného území se pohybuje zhruba v rozpětí od 270 do 240 metrů.[3]

Datace vzniku zdejšího osídlení je spojována se zakládací listinou místního kostela sv. Petra a Pavla z roku 1158, tedy s obdobím v polovině 12. století, kdy tímto územím již procházela důležitá obchodní stezka, která vedle ze severu Čech do Prahy.[4] Podle tohoto dokumentu, zvaného autentika, sepsaného vyšehradským proboštem Gervasiem, pražský biskup Daniel vložil 30. května 1158 do oltářního kamene ostatky svatých jako důkaz o vykonaném svěcení, přičemž k tomuto dokladu jsou připojena také jména krále Vladislava a královny Judity.

Detail barokní výzdoby statku rodiny Vraných

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel, který patří k nejvýznamnějším objektům bohnické památkové zóny, prošel barokní přestavbou v první polovině 18. století a dalšími úpravami na přelomu 18. a 19. století. Dalším barokním památkově chráněným objektem je fara z roku 1738, která se nachází naproti kostelu. Původně bývalo na bohnické návsi více barokních domů. Ze zdejších barokních statků se dochovala usedlost rodiny Vraných. Areál se skládá z obytné budovy, vejminku se špýcharem, brány, ústící na náves, ohradních zdí a stodoly.[5] Ve štítě špýcharu je uveden letopočet 1777. Příslušníci rodiny Vraných zastávali v obci významné pozice – Antonín Vraný býval v první polovině 19. století rychtářem a Karel Vraný byl od roku 1900 bohnickým starostou. Statek Vraných slouží nyní jako bohnické komunitní „sousedské“ centrum, jehož provoz a program zajišťuje spolek Bohnice žijí.[6] Areál statku Vraných je považován za vynikající ukázku lidového baroka 18. století a za nejpůvabnější památku v obci.[7]

O několik desítek metrů severněji od usedlosti Vraných, rovněž na západní straně Bohnické ulice, stojí tzv. Kolpingův dům. Tento dům býval sídlem bohnické obecné školy, kterou v 19. století navštěvovaly i děti ze Suchdola, Baby, Sedlce i z Předního a Zadního Ovence, tedy z dnešní Troje.

Historické jádro obce s návesním prostorem kolem kostela sv. Petra a Pavla a s domy podél Bohnické ulice v údolí Bohnického potoka je dobře zachovanou ukázkou starší zemědělské zástavby pražského venkova, jejíž charakter ještě podtrhuje členitost zdejšího terénu.[8]

Veřejná doprava do Starých Bohnic je zajišťována autobusovou linkou č. 236, která jezdí v trase Podhoří – Zoologická zahrada – Zámky. V úseku mezi zastávkami Staré Bohnice a Zámky tuto trasu sleduje i modře značená turistická cesta, která začíná na rohu ulic Bohnické a Ústavní, prochází vesnickou památkovou zónou a územím přírodní památky Bohnické údolí a končí na pravém břehu Vltavy poblíž autobusové zastávky Zámky.[3]

• 
  Kolpingův dům, někdejší obecná škola
• 
  Betlém v kostele sv. Petra a Pavla
• 
  Informační tabule Bohnické naučné stezky
• 
  Památník obětem válek, v pozadí zámeček
• 
  Roh návsi s usedlostí sedláků Vraných