Stan Ioan Pătraş

Stan Ioan Pătraş se narodil v roce 1908 ve vesničce Săpânța v Maramurešské župě v tehdejším Rakousko-Uhersku. V jeho rodině bylo tesařství tradičním řemeslem a on sám se mu začal věnovat od svých 14 let. Zpočátku vytvářel zejména brány a náhrobní dřevěné kříže, ale od roku 1935 se začal zaměřovat na ploché náhrobky s figurální a textovou reliéfní výzdobou. Tesal na ně i stručné epitafy, v podstatě krátké básničky v lokálním žargonu.

Od roku 1936 vytvářel náhrobky ve stylu, který je pro něj charakteristický: dřevěné náhrobky jsou úzké, tvořené křížem pod stříškou a dubovou deskou s figurální a textovou výzdobu. Na deskách jsou vyobrazena zejména povolání zemřelých a dominuje na nich modrá barva, která získala přívlastek săpânţská modrá. Modrá barva symbolizovala naději a svobodu, zelená byla symbolem života, žlutá symbolem plodnosti a mládí, červená barva symbolizovala vášeň. Jako zdobný motiv Pătraş používal i bílého holuba – symbol duše, nebo černého ptáka – symbol smrti.

Do roku 1977 patřil vytvořil téměř 700 náhrobků na dvou hřbitovech v rodné obci, které dostaly pojmenování „veselé hřbitovy“. Stan Ioan Pătraş vytvořil i svůj vlastní náhrobek. Pokračovatelem jeho díla je tesař a sochař Dumitru Pop, který žije v domě svého mistra.[1]. Část domu slouží jako malé muzeum. Veselý hřbitov je muzeem pod širým nebem a turistickou atrakcí.