Stagnov

Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků rodu Stangeů, jejichž předci byly leníky olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, ve 13. století. Toto datování podporují také archeologické nálezy. Pravděpodobně krátce poté jej spolu s Dědicemi získali Šternberkové. Roku 1379 se uvádí na Novém Hradě-Stagnově u Dědic purkrabí biskupa Albrechta Aleše ze Šternberka Boček z Divic. Další písemná zmínka o Stagnovu je z roku 1381, kdy ho vlastnil Albrechtův synovec Petr ze Šternberka. V roce 1397 hrad přešel do majetku Petra z Kravař a Plumlova, od roku 1411 ho vlastnil jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova. Po roce 1420 byl majitelem hradu Petr z Kravař a Strážnice. Roku 1466 hrad po svém otci Jiřím z Kravař a Strážnice zdědila jeho dcera Kunka (Kunhuta), která se provdala za Václava z Boskovic. Za Boskoviců se již hrad v písemných pramenech neuvádí.

Stav, zjištěný archeologickým průzkumem, a také zmínka obce Hrádek v podhradí k roku 1480 ukazuje, že hrad byl zničen pravděpodobně za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století. V roce 1525 se uvádí jako pustý. Už roku 1511 je jako pustá uváděna obec Hrádek a v roce 1537 je zmiňován Rychtářov s pustým hradem.

Zachovaly se pouze malé pozůstatky zdiva a terénní stopy.

Hradní areál chránil ze severu a západu svah, na východě a jihovýchodě místo stěží převyšovalo sedlo, kde se nacházela ves Hrádek. Z jižní části chránila hrad trojice příkopů s plošinkami, snad zbytky fortifikací. Druhý příkop, spolu s valem, pokračoval na jihovýchod a třetí přecházel v příhrádek, jímž vedla přístupová cesta obcházející jádro hradu. Na severu došlo k jeho rozšíření do podoby předhradí, kde pravděpodobně stávaly dvě kamenné budovy. Do vlastního jádra se vstupovalo hranolovou budovou s portálem pro pěší na západě. Jádro mělo půdorys víceúhelníku a k obvodové plášťové zdi přisedala vnitřní zástavba, jejíž bližší podoba není známa. Pod hradem se nalézají reliéfní pozůstatky městečka Hrádek.