Střevíčky (opera)

Národní divadlo v Praze připravovalo uvedení opery v sezóně 2022/2023; libreto J. P. Polanského pro tuto inscenaci přeložil Ondřej Hučín. V březnu 2022 vedení divadla (v čele s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Stání opery norského původu — Per Boye Hansen) oznámilo, že vzhledem k invazi Ruska na Ukrajinu se rozhodlo vyškrtnout operu ze svého plánu.[7] Děj opery je totiž zasazen do doby Kateřiny Veliké a v libretu počínaje druhým obrazem třetího jednání figurují sbory, které vyzdvihují nepřemožitelnost ruské armády a velikost carského Ruska. Také osoby záporožských kozáků, kteří přicházejí ke dvoru se suplikou, jsou připomínkou historické situace, kdy Ukrajina byla součástí ruského impéria. Uvedení díla by se proto mohlo mohlo jevit jako podpora ruské agrese a oslava „velké ruské říše". Dramaturg Ondřej Hučín vyslovil naději, že až budou vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou normální, bude možné se k inscenaci opery Střevíčky vrátit.[8]

Jedná se přitom o operu autora s ukrajinskými předky (P. I. Čajkovskij, jehož pradědeček byl ukrajinský kozák a matka vnučkou Francouze, obdržel v anglické Cambridgi čestný doktorát tamní univerzity), na námět spisovatele s ukrajinskými předky (N. V. Gogol byl rodákem z Ukrajiny, podle rodinné legendy pocházel ze starodávné ukrajinské kozácké rodiny a byl potomkem slavného kozáka Ostapa Hohola, který byl koncem 17. století hejtmanem na Ukrajině). „Noc před Vánocemi“ byla napsána N. Gogolem v raném stádiu tvorby v roce 1830. Materiálem k napsání tohoto příběhu bylo autorovi studium folklóru a zvyků, které převládaly v ukrajinské vesnici. Hrdinové z pohádky „Noc před Vánocemi“ jsou romantizující prototypy ukrajinských vesničanů.