Středověké městské opevnění (Hradec Králové)

Torzo Mýtské brány

V roce 1225 bylo Přemyslem Otakarem I. na návrší nad soutokem Labe a Orlice založeno město Hradec Králové. Městské opevnění bylo tvořeno cihlovou zdí s hranolovými věžemi. Za vlády Václava II. na konci 13. století byla před tuto zeď postavena ještě parkánová zeď s půlválcovými baštami. V období husitských válek v 15. století pak bylo městské opevnění posíleno ještě další hradbou, která byla zbudována na úpatí návrší.[2] Středověké opevnění umožňovalo vstup do města dvěma branami (pro povozy) a dvěma fortnami (pro pěší).[3] Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, Slezská (později Mýtská) brána v Mýtské ulici, Rybářská fortna v prostoru dnešního schodiště Bono publico a Kozí (též Soukenická) fortna v prostoru dnešního schodiště v Soukenické ulici, vedle pivovaru.[3][4]

V letech 1639–40 bylo město v rukou Švédů. Ti zesílili vnější městskou hradbu osmi zemními bastiony, jedním předsunutým ravelinem a přidali dvě hvězdicové pevnůstky v předpolí.[2]

Ve 2. polovině 19. století začaly být městské hradby ubourávány, aby uvolnily prostor nově vznikajícím budovám (např. Klicperovo divadlo, bývalá sokolovna na Kavčím plácku, obytné domy na Komenského ulici a ulici Československé armády), napojení nově vzniklých čtvrtí a mohlo tak dojít celkovému k rozvoji města, zejména během působení starosty Františka Ulricha. V roce 1873 bylo zbořeno renesanční průčelí vnější Pražské brány a pozdně gotická Slezská brána v Mýtské ulici, ze které dnes zůstalo pouze torzo. V roce 1875 pak následovala i gotická Pražská vnitřní brána s hranolovou věží. Souvislé bourání hradeb bylo zahájeno 4. října 1884, a to na východní straně opevnění, přibližně v místech, kde dnes stojí pomník Jana Ladislava Pospíšila.[5]

Do současnosti se ze systému středověkých hradeb dochovaly jen fragmenty. Často se jedná o pouhé zbytky zdiva ve zdivu jiných domů nebo pod terénem.[6]