Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i (SÚJCHBO) je veřejná výzkumná instituce zřízená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Předmětem činnosti ústavu je identifikace a stanovení radioaktivních, chemických a biologických látek a hodnocení jejich účinků a také vývoj prostředků na ochranu před těmito látkami či dekontaminaci, bezpečnostní výzkum v rámci boje proti terorismu nebo proti vážným průmyslovými haváriím.[1]

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.
ZkratkaSÚJCHBO
Vznik1.1.2007
Právní formaVeřejná výzkumná instituce
SídloKamenná 71, Milín
ŘeditelIng. Tomáš Dropa
(od 11.7.2017, předchůdce: MUDr. Stanislav Brádka, Ph.D.)
Mateřská organizaceStátní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB)
Oficiální webwww.sujchbo.cz
Datová schránkakwk37xi
IČO70565813 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav je součástí Integrovaného záchranného systému a slouží také jako servisní instituce pro související činnosti, například analýzu "obálek s podezřelým práškem".[2]

Kontroverze

Podle zjištění Nadačního fondu proti korupci zadal Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany bez soutěže IT zakázky firmám Unique bussines a I.T.Metatron, které mají adresu v sídle sekretariátu KSČM (Politických vězňů 9, Praha 1). Žádná z těchto firem neuvádí reference, které by potvrdily jejich kvalifikaci - Unique bussines nabízí pronájem luxusních vil v Thajsku, jednatelem druhé z nich je příbuzný předrevolučního komunisty a porevolučního šéfe vytunelované České banky inženýra Jaroslava Kotalíka, kterého předtím do vedení banky dosadilo několik ruských občanů z Moskvy. Další člen rodiny, Tomáš Kotalík, vlastní firmu SHS&S s.r.o., která s Ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany uzavřela pět smluv na nákup počítačových komponentů a budování důležitých sítí. Všechny firmy jsou personálně propojené prostřednictvím shodné adresy bydliště v Příbrami (oba Kotalíkové a jednatelka firmy Unique bussines Aneta Herýková).

O ústav se zajímají ruské tajné služby a propojení tří firem, které pro něj zajišťují citlivé zakázky, s Komunistickou stranou vzbuzuje podezření. V roce 2006 přitom došlo ke skandálu, kdy se ruský vojenský atašé, plukovník Alexandr Sketin, pokoušel vymámit informace o profesní minulosti z tehdejšího ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislava Brádky.[3]

Odkazy

Reference

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.