Stádový efekt

Stádový efekt (anglicky bandwagon effect) je kognitivní zkreslení, kdy máme tendenci spíše přistupovat na názory, které jsme viděli u ostatních. Stádový efekt také může označovat naše zalíbení v módních výstřelcích a trendech, které vidíme kolem sebe. Pokud je proto myšlenka stále dále sdílena větším množstvím populace, nabývá na důvěryhodnosti, bez ohledu na faktickou podloženost. V argumentaci tak snadno přistoupíme na argumentum ad populum.[1]

„Bandwagon“ podle kterého je anglický název fenoménu odvozen.

Tendence následovat činy nebo přesvědčení druhých nastává jednak, protože jednotlivci přímo preferují, aby jejich pohledy na svět byly ve shodě s ostatními, či protože druhé bereme jako zdroj informací. Obě vysvětlení byly použity pro důkaz konformity v psychologických experimentech. Sociální tlak byl použit například k vysvětlení Aschova experimentu,[2] a Sherifova autokinetického efektu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bandwagon effect na anglické Wikipedii.

[s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-19-280632-7.
ASCH, S. E. Opinions and social pressure. Scientific American. 1955, s. 31–35. DOI 10.1038/scientificamerican1155-31. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu stádový efekt na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-19-280632-7.

[2] ASCH, S. E. Opinions and social pressure. Scientific American. 1955, s. 31–35. DOI 10.1038/scientificamerican1155-31. (anglicky)