Squalodontidae

Squalodontidae je vyhynulá čeleď velkých ozubených kytovců, kteří se vyznačovali dlouhými úzkými čelistmi. Její zástupci žili v oligocénu a miocénu, největší rozmanitosti dosáhli během pozdního oligocénu až po raný a střední miocén před 28 až 15 miliony lety. Jejich fosilie se našly na všech kontinentech mimo Antarktidu.

Squalodontidae
Squalodon
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Infrařád	kytovci (Cetacea)
Čeleď	Squalodontidae Brandt, 1873
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na základě kosmopolitní distribuce během miocénu a různých typů zubů je tato čeleď považována za nejpříbuznější s nadčeledí Platanistoidea, přičemž představuje její bazální větev. Squalodontidé byli poměrně velcí, o velikosti dnešních vorvaňovců (Mesoplodon). Stavby lebky poukazuje na přítomnost tzv. „melounu”, tukového ultrasonického reflektoru, což naznačuje, že využívali echolokaci.

Do čeledi jsou řazeny rody Squalodon, Kelloggia, Eosqualodon a Phoberodon popsané na základě nálezů částečných nebo úplných lebek. Monofyletičnost čeledi je nejistá. Do čeledi je někdy řazen i rod Patriocetus.

Někteří zástupci čeledi byli popsáni na základě poměrně kompletních fosilií, ale většina byla popsána jen podle některých zubů. S největší pravděpodobností byli velmi vzdáleně příbuzní se současnými oceánskými delfíny, podle francouzského paleontologa Christiana de Muizona však vykazují největší spřízněnost s delfínovcem ganžským (Platanista gangetica).

Rod Squalodon poprvé popsal francouzský přírodovědec Jean-Pierre Sylvestre de Grateloup roku 1840. Na základě čelisti myslel, že jde o zástupce plazů, pozdější nálezy ukázaly, že se jedná o ozubenou velrybu. Zuby se podobají zástupcům prakytovců (Archaeoceti), přední řezáky mají kuželovitý tvar, zadní zuby jsou vroubkované. U současných ozubených je jednoduchý kuželovitý chrup atavistickým znakem.