Spencer Compton

Compton byl třetím synem Jamese Comptona, 3. hraběte z Notrhamptonu. Vzdělání absolvoval na St Paul's a Trinity College v Oxfordu a poté byl přijat na Middle Temple. Poprvé se stal poslancem Dolní sněmovny roku 1698, kdy byl zvolen za obvod Eye v Suffolku. I když členové jeho rodiny byli Toryové, sám se stal, po hádce se svým bratrem, členem strany Whigů. V parlamentu se brzy stal výraznou postavou Whigů a zahájil spolupráci s Robertem Walpolem, která pak trvala téměř čtyřicet let.

Roku 1707 se stal pokladníkem úřadu vyplácejícího královské důchody. V této pozici setrval dalších šest let a to i po roce 1710, kdy opustil parlament, pro nesouhlas se svým patronem lordem Cornwallisem. Svou pozici si udržel i v době vlády Toryů, kteří očekávali podporu členů jeho rodiny. Roku 1715 se stal znovu poslancem, tentokrát za obvod East Grinstead.

Stal se pokladníkem prince z Walesu, krátce nato byl jednomyslně zvolen předsedajícím dolní komory parlamentu a tuto pozici zastával v letech 1715 až 1727. Rok nato se stal členem tajné rady. Když se roku 1721 stal Walpole vůdčím představitelem vlády, objevily se spekulace o budoucím vývoji po nástupu Jiřího II. na trůn. Ten preferoval Comptona a prohlásil, že Walpoleho odvolá. Aby se tomu vyhnul, snažil se Walpole udržet Comptona v dosahu vlády a jmenoval ho hlavním pokladníkem, což byla velmi výnosná funkce. Roku 1725 vstoupil do Walpoleho vlády jako správce královské pečeti a byl mu udělen Řád lázně.

Roku 1727 nastoupil Jiří II. na trůn a chtěl realizovat výměnu premiéra. Nicméně Compton se necítil připraven na tuto pozici a zřejmě nebyl schopen soupeřit s Walpolem o přízeň krále. Na schůzce těchto tří osobností se vyjádřil, že se necítí být připraven vést vládu. Tím promeškal poslední šanci chopit se reálného vlivu v politice a jeho vliv výrazně poklesl. Stále zůstal v blízkém kontaktu s Jiřím, ale šance, že by byl vybrán jako premiér pominula.

Aby ho odstranil z dolní komory parlamentu, jmenoval ho Walpole roku 1728 baronem z Wilmingtonu a o dva roky hrabětem z Wilmingtonu a jmenoval ho předsedou tajné rady. Compton se stal spojencem skupiny Whigů, která kritizovala Walpoleho, ale v rámci jednání parlamentu se držel oficiální linie vlády. Předsedou tajné rady byl až do roku 1742.

V lednu 1742 nastoupil po Walpoleovi jako ministr financí a v únoru i jako formální premiér, protože hlavní postavou vlády byl lord Carteret. Jeho zdraví se zhoršovalo a zjišťoval, že jmenování různých funkcionářů je prováděno bez konzultace s ním. V úřadu setrval až do své smrti. Zemřel jako svobodný mládenec bez potomků. Jeho nástupcem se stal Henry Pelham.