Specifický symbol

Specifický symbol je dodatečný symbol bankovních plateb, který je definován jako nejvýše desetimístné číslo, přičemž i algebraicky nevýznamné nuly před začátkem čísla jsou pro vyhodnocení symbolu platné.

Specifický symbol není u plateb povinný, slouží jako rozšiřující identifikátor pro označení například stejných saldokontních případů (IČO, rodné číslo, číslo smlouvy) účtovaných v různých fiskálních měsících, tak aby variabilní symbol mohl dále plnit svou funkci jednoznačného (variabilního /proměnného) identifikátoru konkrétní platby a zároveň bylo možné identifikovat platby za stejný saldokontní případ.

V současné době však většina obchodníků aplikuje postup opačný a zaměňuje roli specifického a variabilního symbolu z důvodu snazší implementace systémů zahrnujících přímé bankovnictví a automatické účetnictví.[zdroj?!]

Historie

Dříve byl specifický symbol používán i jako součást identifikace bankovního účtu a vkladních knížek České spořitelny. Zákazníci jedné pobočky banky měli společný účet a byli rozlišováni právě specifickým symbolem. Tato zvláštnost skončila 5. dubna 2004, kdy došlo k přečíslování na plnohodnotné individuální účty. V ostatních českých bankách již čísla účtů požadavkům Evropské unie odpovídala. Ještě pět let však bylo možné posílat peníze i na účty s původním číslem a specifickým symbolem.[1]

Související články

Reference
  1. Z účtů spořitelny zmizel specifický symbol, iDnes.cz, citováno 04.04.2004
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.