Spalovací prostor

Tvar spalovacího prostoru, umístění zapalovací svíčky a umístění ventilů jsou velmi důležité činitele ovlivňující průběh spalování, využití energie v palivu, vznik spalin nebo vypláchnutí spalin. Spalovací prostor může být jak v bloku motoru, tak i v pístu.

Při konstrukci spalovacích prostorů se konstruktéři snaží dosáhnout následujících vlastností:

• co nejmenší povrch – čím je povrch menší, tím menší jsou tepelné ztráty vzniklé ohříváním stěn spalovacího prostoru a zvyšuje se účinnost motoru.
• dosažení optimální doby spalování – čím je spalovací proces rychlejší, tím méně tepla se ztratí na povrchu spalovacího prostoru a spalovací proces není tolik náchylný na vznik detonací. Zato je ale chod motoru nepříjemně tvrdý.

U proudových motorů, které nemají písty, ventily ani klikové ústrojí a kde spalování probíhá nepřerušovaně (kontinuálně), se obvykle hovoří o spalovací komoře, do níž se vhání proud silně stlačeného a tedy horkého vzduchu. Do spalovací komory se zároveň vstřikuje palivo. Jeho spaliny jednak pohánějí hřídel vstupního kompresoru, jednak podle zákona akce a reakce vyvozují tah motoru.