Spřežka (složené slovo)

Spřežka (juxtapozitum) je složené slovo utvořené spřahováním (juxtapozicí) – prostým spojením dvou nebo více slov v nezměněné podobě.[1]

Skládání slov

Skládání slov je způsob tvoření slov, při kterém se vychází ze dvou nebo více slov. Spojení slov bývá signalizováno morfologicky, obvykle vypuštěním koncovky první složky a použitím spojovacího prvku, např. (ropa + vodit → rop-o-vod → ropovod); při spřahování však k žádné morfologické změně nedochází (země + třesení → země-třesení → zemětřesení).[2]

Slovní spřežky v češtině

Pomocí spřahování se v češtině vytvářejí podstatná jména (světadíl, pánbůh, sebeobrana), přídavná jména (všehoschopný, dlouhohrající, okohybný, bojechtivý), slovesa (blahopřát, spolupracovat), číslovky (jedenapůlkrát), příslovce (bohudík), spojky (anebo). Na hranici mezi skládáním a odvozováním slov jsou příslovečné spřežky, která se zakládají na spojení plnovýznamového (autosémantického) slova se slovem neplnovýznamovým (synsémantickým).[3]

Odkazy

Reference
  1. SSJČ, V, s. 496.
  2. Akad.mluvnice, s. 202.
  3. Akad.mluvnice, s. 204.

Související články

Literatura
  • HAVRÁNEK, B.; BĚLIČ, J.; HELCL, M.; JEDLIČKA, A., 1989. Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia. Dostupné online.
  • DANEŠ, František; HLAVSA, Zdeněk; GREPL, Miroslav, 1987. Mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Academia.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.