Souprava metra M1

Interiér jednoho z vozů soupravy

Vlak typu M1 je 96,66 m dlouhý, 2,72 m široký a váží 133 tun. Kapacita činí 1464 cestujících, maximální rychlost je 90 km/h a zrychlení 1,4 ms⁻². Skládá se z pěti vozů tří typů:

• M1.1 je čelní vůz, obsahuje stanoviště strojvedoucího, vlakové zabezpečení, vlakové baterie a statický měnič.
• M1.2 je vložený vůz umístěný vždy za čelním vozem, obsahuje kompresor.
• M1.3 je prostřední vůz, obsahuje centrální počítač vlaku.

Řazení vozů v soupravě je vždy M1.1 + M1.2 + M1.3 + M1.2 + M1.1, kvůli rozdílnému vybavení jednotlivých vozů jsou soupravy nedělitelné.

Souprava v reklamním nátěru ve stanici Prosek

Pohon je zajištěn asynchronními motory s mikroprocesorovým řízením, namísto stejnosměrných motorů používaných v sovětských vozech. Vlak má centrální řídicí systém, který umožňuje obsluhu vlaku, sběr dat a jejich vyhodnocení, včetně diagnostiky.

Vozová skříň je vyrobena ze svařovaných hliníkových profilů, díky tomu jsou vozy lehčí než jejich sovětští předchůdci. Výsledkem jsou tak nižší provozní náklady. V každé bočnici vozu jsou čtvery dveře s volitelným režimem otevírání – buď centrálně najednou nebo po odblokování jednotlivě na požadavek cestujícího. První a poslední dveře vlaku se vždy otevírají kvůli nástupu vozíčkářů[1], přesto jsou vybavena výzvovými tlačítky. Interiér byl navržen z nehořlavých materiálů; sedačky jsou čalouněné, umístěné ve směru po a proti jízdě (v novějších sériích i v podélném uspořádání), je vyhrazeno i místo na kočárky a invalidní vozíky. Osvětlení tvoří celkem 24 zářivek, umístěných ve dvou řadách, o výkonu 36 W, které jsou zakryté za roštem z hliníkových latí. Okna jsou všechna lepená, přední je panoramatické s jedním stěračem.

Životnost vlaku je odhadována na třicet let.[2] Designérem souprav je Ing. arch. Patrik Kotas.[3]

Soupravy M1 pražského metra v depu Kačerov

Poprvé se vlak M1 objevil v Praze v červenci roku 1998, homologován byl o dva roky později. S prvními cestujícími tak souprava tohoto typu vyjela na trať 27. ledna 2000 krátce po půl desáté dopoledne. Přítomni byli jednak zástupci dopravního podniku, tak i tehdejších ČKD Dopravních systémů a tisku. Jednalo se o soupravu č. 2 složenou z vozů ev. č. 4103, 4204, 4205, 4206 a 4104.[4] V následujících letech byly dodány do hlavního města celkem tři série (liší se uspořádáním sedaček v interiéru, dveřmi a orientacemi na čele vlaku); dodávky však zpočátku neprobíhaly podle potřeb, neboť společnost ČKD Dopravní systémy se dostala do existenčních problémů. Do roku 2006 to bylo tedy 48 souprav, do roku 2011 bylo dodáno dalších pět souprav pro navýšení počtu vozů po otevření úseku metra IV.C2. Vozy této čtvrté série (M1D) mají modernější elektrickou výzbroj, což se projevuje odlišným zvukem za jízdy. Postupně má být vyměněna i výzbroj na starších soupravách.

Provoz na lince C je zajištěn od listopadu 2003 výhradně tímto typem souprav, které jsou vypravovány z depa Kačerov.

V listopadu roku 2005 došlo na zkušební trati u depa Zličín k vykolejení jedné z nově dodaných souprav; vlak narazil do zarážedla a čelní vůz soupravy sjel z kolejí dolů do příkopu. Drážní inspekce tuto škodu odhadla na 20 milionů korun.[5]

V roce 2011 bylo při kontrole nalezeno 41 trhlin v rámech podvozků.[6] Tyto poruchy si zatím vynutily odstavení pěti souprav.[7]

Souprava v reklamním nátěru (od září 2007) ve stanici Ládví

Přestože jsou vozy M1 v provozu úspěšné, část cestujících jim vytýká několik věcí:

• úzké sedačky a méně místa při sezení po/proti směru jízdy oproti dřívějšímu sezení podélnému
• u první série nedostatečné větrání
• Relativně nízká světlá výška (205 cm), se kterou mají vyšší lidé problémy.

Dlouhou dobu též kritizoval nové soupravy v Praze i odborník na dopravu Petr Tučný, což již bylo mnohokrát medializováno, hlavně v době zavádění souprav typu M1 do provozu.[8]

Metro v Maracaibu

Kromě Prahy, pro niž byl typ vyvíjen, jsou soupravy typu M1 provozovány i v Maracaibu;(město v severozápadní Venezuele) mají zde však zelený nátěr a jsou upraveny pro sběr proudu pomocí pantografového sběrače. Jedná se o variantu M1-MARA; soupravy jsou třívozové. Navíc mají na přání zákazníka klimatizaci.[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Souprava metra M1 na Wikimedia Commons
• Technické údaje o soupravě