Soupis obyvatelstva v Československu 1946–1947

Soupis obyvatelstva v letech 1946 a 1947 v Československu bylo celostátní akce na území Československa, obdobná sčítání lidu.[1][2]

Provedení soupisů obyvatelstva si vynutily především velké poválečné změny. Nebylo totiž možné čekat až na výsledky uvažovaného sčítání lidu v roce 1950. Nešlo o sčítání v pravém slova smyslu. Oba soupisy proběhly k jinému termínu - v českých zemích k 22. květnu 1947 a na Slovensku ke 4. říjnu 1946 a obsahově i organizačně byly na sobě nezávislé a bez potřebné koordinace. Na Slovensku se sčítalo pouze přítomné civilní obyvatelstvo, v českých zemích veškeré přítomné obyvatelstvo. Oba soupisy byly zaměřeny účelově - na Slovensku bylo jeho cílem získat data o pracovním trhu a současně také zpřesnit evidenci zásobovaného obyvatelstva. V českých zemích bylo hlavním cílem soupisu získat podklady pro přípravu národního pojištění. Velký důraz byl v obou soupisech kladen na zjištění hlavního osobního povolání, na postavení v povolání a na objektivní povolání (závod, ústav, odvětví). Formulace otázek a použité klasifikace obou soupisů nebyly stejné. Jako samostatné šetření byl předtím proveden soupis domů a bytů k 31. lednu 1946 v českých zemích, ovšem nikoli na Slovensku.

Výsledky obou soupisů obyvatelstva odstranily značnou měrou poválečný nedostatek údajů. Přes rozdílné cíle a omezený rozsah zjišťovaných dat i nejednotnost rozhodného okamžiku zjišťování, mají tyto soupisy v mnoha směrech značnou informační hodnotu. Byly získány informace za celé území státu nejen o počtu obyvatel a jejich složení podle věku, rodinného stavu, ale i údaje o sociálním a ekonomickém složení obyvatel, údaje o počtech obcí a jejich velikostní struktuře. Významná a jedinečná jsou data o dosídlování českého pohraničí a naopak vysídlování vnitrozemských okresů a dále údaje o místě pobytu (vč. zahraničního) k 1. 5.1945. Současně se získaly některé zkušenosti pro přípravu sčítání lidu plánovaného a uskutečněného v roce 1950.