Souhlásková mutace

Souhlásková mutace nebo jen mutace je jev, při kterém se souhláska ve slově mění v závislosti na morfologii nebo syntaxi.

Souhláskové mutace se nachází v mnoha světových jazycích. Nejjasnějším příkladem je mutace první souhlásky v keltských jazycích. Mutaci první souhlásky lze najít také v japonštině, indonéštině, malajštině, v jižní paiitštině (indiánský jazyk) a některých západoafrických jazycích jako fula. V určitých uralských jazycích, například finštině nebo estonštině, je známa mutace vnitřních souhlásek, která se nazývá souhláskové stupňování. Mutace prvních, vnitřních i koncových souhlásek se vyskytuje v moderní hebrejštině. Keňský jazyk Dhuluo mutuje poslední souhlásku v kmeni slova.

Keltské jazyky

Všechny keltské jazyky mutují úvodní souhlásku. Počet mutací se liší podle jazyka – skotská gaelština a manština má jednu, irština dvě a britanské jazyky jako velština, bretonština a kornština mají tři. Způsoby mutace se u každého jazyka liší, přesto je možné zevšeobecnit některá pravidla. Ve všech keltských jazycích mutuje počáteční souhláska slov ženského rodu v jednotném čísle po určitém členu a přídavná jména mutují, následují-li po slovech ženského rodu.

Ukázka mutací v irštině, velštině a bretonštině:

BretonštinaIrštinaVelštinaVýznam
maouezbeangwraigžena
brasmórmawrvelký
ar vaouez vrasan bhean mhóry wraig fawrta velká žena
kazhcatcathkočka
e gazha chatei gathjeho kočka
he c'hazha catei chathjejí kočka
o c'hazha gcateu cathjejich kočka

Odkazy

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.