Sophie Calle

Sophie Calle (* 9. října 1953 Paříž) je francouzská spisovatelka, fotografka a konceptuální umělkyně.[1] Její práce evokuje francouzské literární hnutí z 60. let 20. století známé jako OuLiPo. Její práce často zobrazují zranitelnost člověka, autorka zkoumá identitu a intimitu. Je uznávána za své „detektivní“ schopnosti, jako je zkoumání neznámých lidí a jejich soukromých životů. Své fotografické práce často doplňuje panely s vlastními texty.

Sophie Calle
Narození9. října 1953 (68 let)
Paříž
Povolánífotografka, výtvarnice, spisovatelka, choreografka, filmová režisérka, životopiskyně, konceptuální umělkyně a instalační umělkyně
RodičeRobert Calle
OceněníHasselblad Award (2010)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sophie Calle a Alexandra Cohen

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Sophie Calle Faculty Page at European Graduate School (Biography, bibliography, photos and video lectures) [online]. European Graduate School [cit. 2010-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-12. (anglicky)

Bibliografie

  • Sophie Calle, Double Game, with the participation of Paul Auster, Violette Editions, 1999. ISBN 1-900828-06-5
  • Sophie Calle, M'as tu vue. Centre Pompidou & Edition Xavier Baral, 2003.
  • Sophie Calle, Exquisite Pain, Thames and Hudson, 2004. ISBN 0-500-51198-5
  • Sophie Calle, Appointment, Thames and Hudson in association with Violette Editions, 2005. ISBN 978-0-500-51199-2
  • Sophie Calle & Fabio Balducci, En finir. Actes Sud, 2005.
  • Sophie Calle, Double Game, with the participation of Paul Auster (2nd edition), Violette Editions, 2007. ISBN 978-1-900828-28-4
  • Gabrielle Moser 'Working-through' public and private labour: Sophie Calle's Prenez soin de vous' n.paradoxa:international feminist art journal vol.27 Jan 2011 pp. 5-13

Literatura

  • Fabian Stech, J'ai parlé avec Lavier, Annette Messager, Sylvie Fleury, Hirschhorn, Pierre Huyghe, Delvoye, D.F.-G. Hou Hanru, Sophie Calle, Yan Pei-Ming, Sans et Bourriaud. Presses du réel Dijon, 2007.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.