Son (akustika)

Son (sone) je psychoakustická jednotka vyjadřující subjektivně vnímanou hlasitost zvuku. Jedná se (na rozdíl od decibelu) o lineární jednotku.
Jeden son je definován jako hlasitost tónu o frekvenci 1000 Hz a intenzitě 40 dB. Pro jiné frekvence se musí hodnota přepočítat v závislosti na frekvenční citlivosti lidského sluchu.

Příklady

Situace a zdroj zvukuAkustický tlak p
pascal
Zvuková hladina Lp
dB re 20 µPa
Hlasitost
son
Hranice bolesti100 Pa134 dB~ 676 son
Poškození sluchu při krátkodobém působení20 Paod 120 dB~ 250 son
Proudové letadlo (vzdálené 100 m)6,3 - 200 Pa110 - 140 dB~ 125 - 1024 son
Sbíječka (1 m) / diskotéka2 Pa~ 100 dB~ 60 son
Poškození sluchu při dlouhodobém působení0,63 Paod 90 dB~ 32 son
Silnice se silným provozem (10 m)0,2 - 0,63 Pa80 - 90 dB~ 16 - 32 son
Osobní auto (10 m)0,02 - 0,2 Pa60 - 80 dB~ 4 - 32 son
Televizor (1 m) - pokojová hlasitost0,02 Pacca 60 dB~ 4 son
Nevzrušený rozhovor (1 m)2×10−3 - 6,3×10−3 Pa40 - 50 dB~ 1 - 2 son
Velmi tichá místnost2×10−4 - 6,3×10−4 Pa20 - 30 dB~ 0,15 - 0,4 son
Šum listí ve větru, klidný dech6,3×10−5 Pa10 dB~ 0,02 son
Hranice slyšitelnosti při 2 kHz2×10−5 Pa0 dB0 son

Další jednotkou subjektivní hlasitosti je fón. Vztah mezi nimi ukazuje následující tabulka.

son 1248163264
fón 405060708090100

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo son ve Wikislovníku
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.