Sofia Vembo

Sofia Vembová (řecky: Σοφία Βέμπο; 10. února 1910 Gallipoli, Východní Thrákie, Turecko, – 11. března 1978 Athény, Řecko) byla přední řeckou zpěvačkou a herečkou v meziválečném období, přičemž aktivní zůstala až do 50. let. Proslavila se svými vlasteneckými písněmi v době Italsko-řecké války, kdy byla nazývána “Zpěvačkou vítězství”.

Sofia Vembová
Základní informace
Rodné jméno	Σοφία Μπέμπου
Narození	10. února 1910 Gelibolu
Úmrtí	11. března 1978 (ve věku 68 let) Athény
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	První athénský hřbitov
Povolání	zpěvačka a herečka
Nástroje	hlas
Ocenění	Řád dobročinnosti
Manžel(ka)	Mimis Traiforos (1957–1978)
Děti	Xaido Traiforosová
Příbuzní	Andreas Vembos, Giorgos Vembos a Aliki Vembová (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její pravé jméno bylo Efi Vembu (Έφη Μπέμποu). Narodila se v Gallipoli (turecky: Gelibolu; řecky: Καλλίπολη, tedy “překrásné město”), ve východní Thrákii v Turecku roku 1910. Po katastrofě v Malé Asii se její rodina vrátila do Tsaritsani v Řecku, kde její otec pracoval v tabákovém průmyslu, a později se přesídlila do Volosu, rovněž v Řecku.

Svou kariéru započala v Soluni na počátku 30. let. V zimě roku 1933 ji angažoval Fotis Samartzis z divadla Kentrikon do revue “Papoušek 1933”. Poté začala Vembová nahrávat romantické písně pro Columbia company, k jejichž proslavení přispěl především její nezaměnitelný kontraalt.

Na pěvecký vrchol jí dopomohl italský útok na Řecko 28. října 1940. Její vlastenecké a satirické písně byly tehdy jedinou útěchou a inspirací pro bojující vojáky. V té době také Vembová nabídla 2000 zlatých liber ze svých vlastních zdrojů na podporu řeckého námořnictva. V dubnu 1941 přišla německá invaze a okupace země, v důsledků kterých se Vembová ocitla na Středním Východě. I tam však pokračovala se svými hudebními vystoupeními pro řecké vojáky v exilu.

Po válce, roku 1949, otevřela své vlastní divadlo zvané “Vembo Theatre” v Athénách ve čtvrti Metaxourgeio. V roce 1957 si vzala svého dlouholetého milence Mimise Traiforose. V 60. letech zpívala čím dál méně, až na počátku sedmdesátých let s kariérou nadobro skončila. Zemřela 11. března roku 1978. Za svou snahu a celkově významnou roli pro zemi v době okupace fašistickou Osou získala od řecké armády hodnost majora.