Snellenova tabule

Detaily optotypu mají takovou velikost, že ze stanovené vzdálenosti svírají úhel 1 minuty. Největší písmeno na vrcholu tabulky je vysoké 88 milimetrů a osoby, které ho nedokáží přečíst ani s vhodnými brýlemi, jsou v USA pokládány z pohledu práva za slepé, písmena na nižších řádcích mají menší velikost. Nejdůležitější je řádek, ve kterém jsou písmena vysoká 8,8 milimetrů.

Při vyšetření si pacient zakrývá jedno oko a druhým se pokouší číst postupně menší písmena na tabuli. Při vyšetření stojí nebo sedí od tabule ve vzdálenosti 6 metrů, což je 20 stop. Nositel průměrného zraku má být z této vzdálenosti schopen přečíst právě řádek 8,8 mm.

Čitatel Snellenova zlomku je konstanta, která značí vzdálenost, v níž se pacient nacházel od Snellenovy tabule. Jmenovatel se odvozuje od velikosti řádku, který ještě pacient dokázal na tabuli přečíst a udává vzdálenost, v jaké by stál nositel průměrného zraku, aby tento řádek rovněž dokázal přečíst. Například údaj 20/40 znamená, že pacient dokázal přečíst ze vzdálenosti 20 stop řádek, který by nositel průměrného zraku přečetl ze vzdálenosti 40 stop. Písmena jsou v takovém případě dvakrát vyšší. Povšimněte si, že samotný zlomek nevypovídá o míře námahy či jistoty, s jakou pacient řádek přečetl. Z výše uvedeného je zřejmé, že slepota je v USA definována Snellenovým zlomkem 20/200.

Například 20/20 je Snellenův zlomek ve tvaru vyjadřujícím průměrnou (dobrou) kvalitu zraku ve tvaru používaném v zemích s imperiálními měrnými jednotkami, zejména v USA. Ekvivalentem v zemích se soustavou SI je zlomek 6/6.

Běžná literatura neuvádí, jak má být Snellenova tabule osvětlena. Norma Britského standardizačního institutu BS 4274:1968 „Specification for test charts for determining distance visual acuity“ uvádí 480 lx; práce J C Pandit: „Testing acuity of vision in general practice: reaching recommended standard“ prozkoumala 67 ordinací a zjistila, že se v nich osvětlení tabule pohybovalo od 60 do 1600 lx(!) (průměr 447 lx), což činí mnohá měření pochybnými.