Smetí dovnitř, smetí ven

Pojmenování konceptu je proměnlivé. V angličtině se používá „garbage in, garbage out“, zkráceně GIGO,[1] alternativně též „rubbish in, rubbish out“, RIRO,[2][3][4] které je do češtiny převáděno jako „smetí dovnitř, smetí ven“,[5][6][7] popř. „odpadky dovnitř, odpadky ven“[8]. Užívá se i vulgární verze „shit in, shit out“.[9][10][11]

Termín mohl být odvozen z anglického „last-in, first-out“ (LIFO) nebo „first-in, first-out“ (FIFO).[12]

Koncept byl populární v počátcích výpočetní techniky, ale ještě více se uplatňuje v současnosti, kdy výkonné počítače mohou v krátkém čase produkovat velké množství chybných dat nebo informací. První použití tohoto výrazu se datuje do 10. listopadu 1957, kdy byl v novinách zveřejněn článek o matematicích americké armády a jejich práci s prvními počítači,[13] v němž armádní specialista William D. Mellin vysvětloval, že počítače nemohou myslet samy za sebe a že „nedbale naprogramované“ vstupy nevyhnutelně vedou k nesprávným výstupům. Základní princip zaznamenal vynálezce první konstrukce programovatelného výpočetního zařízení:

.

K podobnému závěru došel nedávno i britský úřad Marine Accident Investigation Branch (Oddělení pro vyšetřování námořních nehod):

S rostoucím podílem počítačově zpracovaných analýz roste nutnost slepého spoléhání na takové analýzy:

Frázi lze použít jako vysvětlení špatné kvality digitalizovaného zvukového nebo obrazového souboru. Ačkoli digitalizace může být prvním krokem k vyčištění signálu, sama o sobě kvalitu nezlepší. Vady původního analogového signálu budou věrně zaznamenány, ale mohou být identifikovány a odstraněny v dalším kroku digitálním zpracováním signálu.

Termín GIGO se běžně používá k popisu selhání lidského rozhodování v důsledku chybných, neúplných nebo nepřesných údajů. Tento druh problémů předcházel éře počítačů, ale termín je možné použít i pro něj.

GIGO byl název programu brány Usenetu do sítě FidoNet, MAUSnet.[17]