Smederevska Palanka

Město se nachází cca 80 km jihovýchodně od srbské metropole Bělehradu a protéká jím řeka Kubršnica. K té se poté připojují ještě menší přítoky (Jasenica a Veliki Lug). Na těchto vodních tocích se v okolí S. Palanky nachází celkem čtyři umělá vodní jezera. Okolí města je víceméně rovinaté, obklopují jej menší vrcholky s nadmořskou výškou okolo 200–230 m n. m.

Okolí Smederevské Palanky je bohaté co do počtu různých archeologických nalezišť dávných kultur, což dosvědčuje, že uvedené místo bylo osídleno již tisíce let.[1]

První písemná zmínka o Smederevské Palance pochází z roku 1021. Vzniklo v lokalitě, kudy již v době Římské říše probíhala cesta Via militaris.[1] Status menšího města (varošica) získala v roce 1866. V první světové válce se zde nacházela rezervní vojenská nemocnice. Na konci konfliktu bylo město osvobozeno od jihu postupujícími jednotkami srbské armády dne 28. října 1918. Během první světové ani druhé světové války nebylo město postiženo významnějšími bojovými událostmi, nedošlo zde k rozsáhlejšímu ničení zástavby ani infrastruktury. Současný název má od konce druhé světové války.[1]

Město je v Srbsku především známé díky minerálním pramenům, které se nacházejí v jeho blízkosti. Smederevska Palanka tak má i odpovídající lázeňskou infrastrukturu. Prameny se využívají již od roku 1719. Kromě toho se v blízkosti nachází i často navštěvované jezero Kudreč. Místní městské divadlo má tradici, která se začala psát v roce 1905.

Smederevska Palanka se nachází stranou všech hlavních dopravních tahů. V závěru 19. století získala i vlastní železniční spojení, a to prostřednictvím železniční trati, vedoucí z Bělehradu do města Velika Plana.

Ze Smederevské Palanky pocházely následující slavné osobnosti:

• Božidar Trudić, hudební skladatel
• Stanoje Stamatović Glavaš, srbský hajduk
• Perica Ognjenović, fotbalista
• Miroslav Muta Nikolić, basketbalový trenér