Slepotisk
Slepotisk je technika reliéfní ražby do kůže, papíru a pod. Provádí se tiskovou formou bez barvy nebo razicí formou zpravidla do kvalitního (zejm. ručního) papíru, do kožených či jiných desek.
![](../I/Bucheinband.15.Jh.r.Inkunabel.jpg.webp)
![](../I/Sceau-EC-Onex-2001.jpg.webp)
Kůže
Slepotisk čili embosování je klasická technika jednostranného reliéfního zdobení kožených předmětů: knižních vazeb, ale také brašnářských a sedlářských výrobků. Používal se od starověku, velmi se rozšířil v pozdním středověku a renesanci a znovu ožil na luxusních vazbách knih v 19. století. Aplikuje se ručně na navlhčenou kůži ocelovým nebo mosazným razidlem, zahřátým na 80 °C, ale používá se také v koželužském průmyslu, kde se jím například napodobuje krokodýlí kůže.
Papír
Slepý nebo ražený tisk se užíval jako ozdoba dopisních papírů, drobných tiskovin, pohlednic a podobně, od 19. století také při tisku bankovek a zejména poštovních známek. Reliéf se vytlačí mezi pozitivní a negativní formou a může to být jen ozdobný prvek (např. pečetě, loga). Používá se však i při tisku různých cenin a úředních dokumentů (např. vysokoškolské diplomy) jako ochranný prvek proti napodobeninám a padělkům. Razí se pomocí malých ručních pákových lisů (na malé série) nebo strojem v tiskařských a ocelotiskařských lisech. Příkladem průmyslového použití mohou být reliéfní tapety, balicí papíry a podobně.