Slepotisk
Slepotisk je technika reliéfní ražby do kůže, papíru a pod. Provádí se tiskovou formou bez barvy nebo razicí formou zpravidla do kvalitního (zejm. ručního) papíru, do kožených či jiných desek.
Kůže
Slepotisk čili embosování je klasická technika jednostranného reliéfního zdobení kožených předmětů: knižních vazeb, ale také brašnářských a sedlářských výrobků. Používal se od starověku, velmi se rozšířil v pozdním středověku a renesanci a znovu ožil na luxusních vazbách knih v 19. století. Aplikuje se ručně na navlhčenou kůži ocelovým nebo mosazným razidlem, zahřátým na 80 °C, ale používá se také v koželužském průmyslu, kde se jím například napodobuje krokodýlí kůže.
Papír
Slepý nebo ražený tisk se užíval jako ozdoba dopisních papírů, drobných tiskovin, pohlednic a podobně, od 19. století také při tisku bankovek a zejména poštovních známek. Reliéf se vytlačí mezi pozitivní a negativní formou a může to být jen ozdobný prvek (např. pečetě, loga). Používá se však i při tisku různých cenin a úředních dokumentů (např. vysokoškolské diplomy) jako ochranný prvek proti napodobeninám a padělkům. Razí se pomocí malých ručních pákových lisů (na malé série) nebo strojem v tiskařských a ocelotiskařských lisech. Příkladem průmyslového použití mohou být reliéfní tapety, balicí papíry a podobně.
