Slatvina
Slatvina je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
| Slatvina | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°57′44″ s. š., 20°50′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 479 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Spišská Nová Ves |
| Tradiční region | Spiš |
  Slatvina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,41 km² |
| Počet obyvatel | 329 (2011) |
| Hustota zalidnění | 74,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Vladislav Vrábeľ[1] |
| Vznik | 1246 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Slatvina 63 053 61 Spišské Vlachy |
| Telefonní předvolba | +421-53 |
| PSČ | 053 61 (pošta Spišské Vlachy) |
| Označení vozidel | SN |
| NUTS | 543527 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polohopis
Obec se nachází ve východní části Hornádské kotliny a na jihozápadních svazích Braniska.
Sousední obce
Části obce
Hrabičov, Kamenec, Vyšného louky, Lány, Dubie, Lazy, Velká úbočí, Malá úbočí, Lisková louky, Faerské přílohy, Kolovrat, Panské, Hradisko,
Vodní toky
Slatvinský potok, Bugľovec
Symboly obce
Historie
Staré a cizí názvy obce
První známý název ZEK, 12. stol. de Szék, 14. - 15. stol. ZEEK, SCEEK, zyk, Szék, rok 1525 SZLATWIN, rok. 1545 ZLATHWINA, od roku 1773 Slatvina
Politika
Starostové obce
1. Ján Čurilla 1849,1855,1856 rychtář 2. Ján Petrufčin 1853,1854,1862,1863 - "- 3. Juraj Handlovič 1860,1861,1864 - 5,1870,1876 - "- 4. Pavel Kovalčík 1865,1868 - "- 5. Ján Cmorej 1872 - "- 6. Juraj Kovalčík 1877 - "- 7. Ján Chovanec 1910 - "- 8.Pavol Čurilla 1911 - "- 9.Matej Vrábel 1912 - 1913 - "-
10.Ondrej Handlovič 1914 - "- 11.Ján Cmorej 1915 - 1917 - "- 12.Ján Chovanec 1918 - "- 13.Ondrej Solčany 1918 - 1923 - "- 14. Ján Gredecký 1924 - 1927 starosta 15.Michal Petrofčík 1928 - 1931 - "- 16. Ján Solčany 1932 - 1936 - "- 17.Ján Legát 1937 - "- 18.Ján Solčany 1938 - "- 19. Jozef Chovanec 1942 - 1944 komisař 20. Ján Červinka 1945 předseda 21. František Kovalčík 1946 - 48 - "- 22. Štefan Rodzík 1949 - 1953,1957 - 1963 - "- 23. Pavel Čurilla 1954 - 1956 - "- 24. Alfonz Vrabel 1964 - 70,1973 - 1990 - "- 25. Ladislav Čurilla st. 1970 - 1973 - "- 26. Stanislav Cmorej 1990 - 1996 starosta 27. Pavel Legát 1996 - 1998 - "- 28. Vladislav Vrabel 1999-dosud - "- 123
Zastupitelstvo
- 1993 - 1994 - 6 poslanců (6 KDH)
- 1994 - 1998 - 9 poslanců (9 KDH)
- 1998 - 2002 - 9 poslanců (4 KDH, 4 NEKA, 1 HZDS)
- 2002 - 2006 - 5 poslanců (2 KDH, 2 NEKA, 1 HZDS)
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva od roku 1869:
| Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
|---|---|---|
| 1869 | - | |
| 1880 | 246 | 41 |
| 1890 | 258 | 43 |
| 1900 | 249 | 48 |
| 1910 | 192 | 49 |
| 1921 | 212 | 55 |
| 1930 | 251 | 56 |
| 1950 | 249 | 58 |
| 1961 | 283 | 52 |
| 1970 | 308 | 64 |
| 1980 | 337 | 70 |
| 1991 | 286 | 71 |
| 2001 | 294 | 74 |
Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Římskokatolická církev | 287 | 97,6 |
| Řeckokatolická církev | 1 | 0,3 |
| Pravoslavná církev | 4 | 1,4 |
| Bez vyznání | 1 | 0,3 |
| Ostatní a nezjištěno | 1 | 0,3 |
Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Slovenská | 294 | 100,0 |
Kultura a zajímavosti
Památky
Katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
Raněgotický z druhé poloviny 13. stol. Loď byla upravována roku 1800. Jednolodní stavba s rovným uzávěrem presbytáře, přistavěnou sakristií a představěnou věží. Presbytář je zaklenutý gotickou křížovou klenbou, jejíž žebra vyrůstají z kruhové přípory, odseknuté v polovině stěny. Na severní straně presbytáře je gotické výklenkové pastoforium s původními mřížkami. Loď měla původně rovný dřevěný strop, který byl roku 1800 nahrazen pruskou klenbou. Čtyřpodlažní věž se štěrbinovými okny, v posledním podlaží sdružená okna a pod dnešní omítkou je renesanční sgrafitovaná nárožní bosáž. V exteriéru na jižní straně je analyticky prezentovaný ústupkový gotický portál a na východní stěně v prostoru malé knihovny nad sakristií řeholnické okno. V současnosti probíhá v presbytáři plošný odkryv středověké malířské výzdoby, předběžně řazené do 15. století. Ve spodní části jsou obrazy apoštolů, v horních částech severní, jižní a východní stěny se nachází pašijový cyklus. Ve vítězném oblouku jsou postavy proroků a zpodobnění dvou uherských patronů Sv.Štefana a Sv. Ladislava. V lodi je ve dvou sondách zachycena Ladislavská legenda. Nad klenbou v lodi v půdním prostoru se nacházejí fragmenty provinčně vyznívajících pozdně barokních maleb. Hlavní oltář je pseudogotický ze spišskonovoveské dílny, čtyři obrazy na křídlech jsou olejomalby z roku 1905 od malíře Springera. Boční oltář sv. Mikuláše biskupa, klasicistní ze začátku 19. stol. kazatelna je barokní z poloviny 18. stol. křtitelnice kamenná gotická ze 14. stol. Krucifix, polychromovaný dřevořezba z 18. stol. Stříbrné ciborium z roku 1704. Zvon z roku 1677. Z původního zařízení kostela dostaly se dvě gotické sochy Madon (z dob kolem roku 1360 a 1480), sv. Mikuláše biskupa (kolem roku 1480) a sv. Jana Křtitelnice (kolem roku 1500) do sbírek Nemzeti galerie v Budapešti.
Hospodářství a infrastruktura
Farní úřad
Římskokatolický úřad - Slatvina 65, Duchovní správce: Ľubomír Kreta
Osobnosti
Významné osobnosti
- Igor Kováč- rodák ze Slatvina, atlet 3. místo MS v atletice 1997 v disciplíně běh 110 m překážek
- Ján Vencko (1869 - 1957) - historik, působil zde v letech???, Místní kněz, viz kniha Z dějin okolí Spišského hradu
- Ondrej Fábry (1934) - publikace Slatvina na pozadí dějin, Slovník spišského nářečí ze Slatvina
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slatvina na slovenské Wikipedii.
- Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Vladislav Vrábeľ je v seznamu. Dostupné online.