Sklon ke spotřebě

Mezní sklon ke spotřebě lze exaktně vyjádřit jako ${\displaystyle MPC={\frac {\Delta C}{\Delta Y_{D}}}}$, kde ${\displaystyle C}$ označuje spotřebu a ${\displaystyle Y_{D}}$ označuje disponibilní důchod. Platí ${\displaystyle MPC\in (0,1)}$.

Průměrný sklon ke spotřebě lze exaktně definovat jako ${\displaystyle APC={\frac {C}{Y_{D}}}}$, kde ${\displaystyle C}$ označuje spotřebu a ${\displaystyle Y_{D}}$ označuje disponibilní důchod.

Mezní sklon ke spotřebě

V ekonomice je velikost multiplikátoru závislá na sklonu ke spotřebě. Multiplikátor totiž roste s rostoucí hodnotou sklonu ke spotřebě. Vztah mezi velikostí multiplikátoru a velikostí mezního sklonu ke spotřebě budeme ilustrovat na příkladu dvousektorové ekonomiky, kdy se v ekonomice nalézají pouze dva subjekty – domácnosti a firmy. Začneme se vztahem ${\displaystyle \Delta Y=\Delta C+\Delta I}$, kdy je změna důchodu způsobena pouze změnou spotřeby a změnou investic. Nyní označíme ${\displaystyle c:=MPC}$ a pokračujeme v úpravě. Dostáváme vztah ${\displaystyle \Delta Y=c\Delta Y+\Delta I}$, po kterém přejdeme k finálnímu tvaru ${\displaystyle \alpha ={\frac {\Delta Y}{\Delta I}}={\frac {1}{1+c}}}$.

Analogické odvození by následovalo, pokud bychom použili mezní sklon k úsporám (marginal propensity to save), pro který platí reciproký vztah ${\displaystyle MPS={\frac {1}{MPC}}}$. Multiplikátor ${\displaystyle \alpha }$ klesá s rostoucí hodnotou mezního sklonu k úsporám. Platí ${\displaystyle MPS\in (0,1)}$.

Pokud je hodnota multiplikátoru jednotková, tedy pokud platí ${\displaystyle \alpha =1}$, pak to znamená, že celý přírůstek důchodu je uspořen a nic není spotřebováno. Platí tedy ${\displaystyle MPC=0}$ a ${\displaystyle MPS=1}$. Pokud hodnota multiplikátoru roste nade všechny meze, pak tento stav implikuje fakt, že celý přírůstek důchodu je spotřebován a žádná jeho část není uspořena. Platí tedy ${\displaystyle MPC=1}$ a ${\displaystyle MPS=0}$. Oba zmíněné scénáře jsou spíše teoretického a hypotetického rázu nežli pozorovaná reality. Hodnoty multiplikátoru se tedy pohybují mezi jedničkou a nekonečnem.