Skalára amazonská

Skalára amazonská (Pterophyllum scalare; Lichtenstein, 1823, někdy nesprávně zkráceně skalár) je sladkovodní a jedna z nejoblíbenějších akvarijních ryb z čeledi vrubozubcovitých. Také díky všeobecné oblibě akvaristů patří skalára amazonská k nejznámějším zástupcům vrubozobcovitých ryb (Cichlidae).

Skalára amazonská
Klasická (šedá) forma
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřádkostnatí (Teleostei)
Řádostnoploutví (Perciformes)
Čeleďvrubozubcovití (Cichlidae)
Rodskalára (Pterophyllum)
Binomické jméno
Pterophyllum scalare
Lichtenstein, 1823
Synonyma
  • Platax scalaris Cuvier, 1831
  • Plataxoides dumerilii Castelnau, 1855
  • Pterophillum eimekei Ahl, 1928
  • Pterophyllum altum (non Pellegrin, 1903)
  • Pterophyllum dumerilii (Castelnau, 1855)
  • Pterophyllum eimekei Ahl, 1928
  • Zeus scalaris Schultze, 1823
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a výskyt

Skalára amazonská je vzhledově velice zvláštní ryba: její velikost v dospělosti dosahuje i více než 20 cm a je to plochá ryba, což jí umožňuje splynout s okolním prostředím. Jedna z původních forem je šedá až šedostříbrná s černými pruhy, dále existuje například forma "rio Nanay", která je na bocích v různé míře kropenatá, či forma "rio Manacapuru", která má zlatooranžově zbarvený hřbet, s barvou zasahující v různé míře do těla. Existují i další přírodní formy skalár amazonských lišící se od nejznámější černošedé s černými pruhy.

Během desetiletí chovu skaláry amazonské byly vyšlechtěny nejrůznější mutace, například dlouhoploutvé a závojové. Co se týče barevných mutací, dnes známe takové formy jako je například zlatá, zebra, mramorová, černá, kouřová, koi, černohlavá, stříbrná atd. Do Evropy byla skalára amazonská poprvé dovezena v roce 1911 a netrvalo dlouho, než se z ní stala jedna z nejpopulárnějších akvarijních ryb.

Zlatá forma

Její domovinou je Jižní Amerika, a to právě Amazonie, od které získala také svůj název amazonská. Zde vyhledává převážně zarostlé a pomalu tekoucí vody, jelikož se jedná o velice klidnou rybu. Mimo jiné je také velice společenská - ve volné přírodě žije v hejnech čítající několik desítek kusů a proto se doporučuje i v akváriu chovat minimálně 6 až 8 kusů. Její nádrž by měla mít délku alespoň 120 cm.

Těmto rybám vyhovuje teplo, na které jsou zvyklé ze své domoviny (doporučuje se teplota vody kolem 26 °C), a vyšší nádrže (minimální výška by měla být 50 cm), kde se cítí lépe kvůli svému vysokému tělu a kde také mohou předvádět své nádherné dlouhé ploutve.

Skaláry amazonské nepatří mezi agresivnější ryby s výjimkou doby rozmnožování, a proto je možné je chovat spolu s dalšími menšími (!) rybami (např. s tetrou neonkovou). V tomto případě by však měla nádrž obsahovat hustý rostlinný porost, kam by se v případě nutnosti ukryly jak jiné rybky, tak samotné skaláry.

Pohlavní dimorfismus

Otázka, jak rozlišit pohlaví u těchto ryb, je jedna z nejčastěji kladených k tomuto druhu. Je to možné jen v době tření, kdy mají samci močopohlavní bradavky špičaté, zatímco samice tlusté a válcovité. K odchovu je nejlépe vybrat přirozeně vytvořený pár v rámci větší skupiny. Samice se vytírají především na svislé plochy jako jsou dlouhé listy, kořeny, vybavení akvária, ale někdy i na stěny akvária. Během tření může samice snést něco kolem 300 jiker. V době rozmnožování začnou být samci agresivnější, začnou si hlídat své teritorium a může se stát, že zaútočí i na jiné druhy menších ryb. Proto není na škodu v tomto období menší rybky přendat do jiné nádrže. Po nakladení jiker se o ně starají oba dva rodiče. Provádí ovívání jiker, aby jim zajistili přísun čerstvé vody a vybírají neoplodněné a plesnivé jikry. Tato činnost často chovateli připadá jako požírání jiker, ale není tomu tak. Plůdek se vykulí zhruba za dva až tři dny po nakladení jiker a rozplave se zhruba do pěti až sedmi dnů po vykulení. Mladé rybky nabývají podoby svých rodičů asi po 3-4 týdnech.

Chov

Co se týče vybavení akvária, mělo by obsahovat častý rostlinný porost, či jiné úkryty (např. umělé jeskyňky, kořeny). Na tvrdosti vody příliš nezáleží, ale doporučuje se tak 5 - 15° dGH. Doporučené pH je 6 - 8. Co se týče krmení skalárů amazonských, tak by měl být jídelníček pestrý; střídávejte jak živou, tak mrazenou potravu, přijímají i krmiva umělá a sušená. Mláďatům by se zprvu měla dostávat živočišná potrava, například nauplie žábronožky solné či buchanky později například krájené nítěnky. Skaláři amazonští jsou velice náchylní na leknutí, které může dospět dokonce i k úhynu.

Při dobré péči se můžou skaláři v zajetí dožít až 10 let.

Odkazy

Reference

    Literatura

    • BURZANOVSKÝ, Jan. Dobrodružství s amazonskými anděly. Zeleneč: Burzanovský, 2010. 328 s. ISBN 978-80-254-6609-4.

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.