Sirotci oblohy
Sirotci oblohy (v anglickém originálu Orphans of the Sky) je sci-fi román amerického spisovatele Roberta A. Heinleina vydaný v roce 1963 (v češtině vydalo knihu nakladatelství Návrat v roce 1993, ISBN 80-85432-75-7). Děj knihy se odehrává na obrovské vesmírné lodi, kterou po nespočetné generace obývají v koexistenci lidé a mutanti, kteří již zapomněli na jejich původní poslání.
| Sirotci oblohy | |
|---|---|
| Autor | Robert A. Heinlein |
| Původní název | Orphans of the Sky |
| Překladatel | Jindřich Smékal |
| Obálku navrhl | Karel Soukup |
| Země | Spojené státy americké |
| Jazyk | angličtina |
| Námět | generační loď |
| Žánr | sci-fi |
| Vydavatel | Berkley Books, New York |
| Datum vydání | 1963 |
| Česky vydáno | 1993 |
| Typ média | kniha |
| Počet stran | 155 |
| ISBN | 80-85432-75-7 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlavními motivy díla jsou sebeurčení (zjištění účelu vlastního bytí), deziluze (překonání náboženských dogmat) a naplnění vlastního osudu. Autor zde vyzdvihuje odvahu postavit se zaběhnutému systému a překonávat předsudky. Dalším výrazným prvkem je hledání pravdy a její přijímání.
Motivy i děj knihy přímo inspiroval i další autory. Téma generační loď se objevuje například i v románu Nonstop od Briana Aldisse či povídce Spacebred Generations (jiným názvem Target Generation, Cílová generace) Clifforda D. Simaka.
Děj
Kniha pojednává o životě lidí a "muťáků" (lidských mutantů) na obrovské vesmírné lodi plující prázdnotou. Ve skutečnosti se jedná o expedici ze Země financovanou Jordanovou nadací, jejíž cílem je Proxima Centauri. Posádka však s každou generací zapomíná, až nakonec nezbude nikdo, kdo si pamatuje původní účel.
Lidé, podle jejichž náboženství představuje loď celý svět, žijí na spodních patrech lodi, kde obsluhují nejjednodušší stroje, které jim pomáhají přežít. Horní patra, kde gravitace s každým patrem slábne,jsou obývána muťáky a lidé se jim vyhýbají, neboť se chtějí vyhnout potyčkám s bojovnými mutanty.
Lidská společnost je vedena kapitánem a vědci, kteří na rozdíl od většiny ostatních lidí umí číst, a přestože jejich funkci přisuzují nadpřirozeným silám, jsou schopni ovládat jednodušší stroje, které jim zajišťují přežití. Náboženství, které vzniklo v průběhu mnoha generací, sice zajišťuje chod společnosti, vytváří však vládnoucí vrstvu (kapitán, vědci a úředníci) a téměř fanaticky potírá všechny nevhodné názory. Averze vůči muťákům je dokonce natolik intenzivní, že je zabito každé novorozeně s náznakem mutace.
Kniha je rozdělena na dvě části: Vesmír a Zdravý rozum.
Vesmír
V první části sleduje čtenář život Hugha Hoylanda, obyčejného obyvatele dolních palub lodi. Jednoho dne si jej nechá předvolat vědec poručík Nelson a nabídne mu možnost přidat se k vědcům. Hugh ochotně přijme, neboť hodnost vědce je prestižní postavení, přestože se nebude moci oženit. Následující dny pouze četl staré knihy. Přitom začal přemýšlet nad výkladem starých knih, který považovali vědci za alegorický. Například názor, že Cesta je skutečný pohyb, byl odmítán, jelikož mimo loď již podle vědců nic nebylo a Jordanův plán je alegorie k životní cestě.
Jednoho dne byl při průzkumu horních pater Hugh zajat muťáky. Za čas, který strávil v zajetí muťáků, poznal, že ne všichni muťáci jsou agresivní, primitivní zvířata. Vůdce skupiny, která Hugha zajala, se jmenoval Jim-Joe a obě dvě jeho hlavy, které mu rostly z těla, byly velmi inteligentní. Přestože byl Hugh vězněm, bylo s ním zacházeno slušně a dokonce mohl číst knihy, které neměli ani vědci. Po nějakém čase se Jim-Joe rozhodne vzít Hugha do hlavního řídícího sálu. Zde Hugh poprvé spatří prostor kolem lodi a uvědomí si, že svět je mnohem rozsáhlejší a že loď se pohybuje v prázdném prostoru. Uvědomí si také, že Jordanův plán je možná přece jen skutečný a že jej mohou dosáhnout. Rozhodne se vrátit se do nižších pater a přesvědčit vědce, že loď se opravdu pohybuje.
Promluvil se s hlavním inženýrem Billem Ertzem. Ten jej vyslechl, avšak nepřikládal jeho slovům váhu a kapitán odsoudí Hugha k trestu smrti vhozením do konvertoru, který transformuje hmotu na energii. Hugh za pomoci přítele Alana Mahoneye kontaktuje Jim-Joea, který se nakonec rozhodně Hugha zachránit. Když Hugha osvobodí, rozhodne se vzít Alana do řídícího sálu, kde pohled na hvězdy přesvědčí i jeho. Hugh, pevně rozhodnutý, že je třeba vykonat Jordanův plán, přesvědčí Alana a Jim-Joea, aby mu pomohli jeho lidem dokázat, že loď se opravdu pohybuje.
Zdravý rozum
Druhá část…
Postavy
- Hugh Hoyland – vědec, který zjistil pravdu o lodi, snaží se ji předat celé posádce a dokončit Jordanův plán
- Alan Mahoney – Hughův přítel
- Bill Ertz – hlavní inženýr, přikloní se na Hughovu stranu
- Jim-Joe – inteligentní dvouhlavý muťák, který zajme Hugha
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Sirotci oblohy na Legii – databázi sci-fi a fantasy knih
- Sirotci oblohy v Československé bibliografické databázi
- Sirotci oblohy v Databázi knih