Sinutec
Sinutec je malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo sedm obyvatel.[2]
| Sinutec | |
|---|---|
 Střed osady | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Libčeves |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′38″ s. š., 13°47′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 (2011)[1] |
| Katastrální území | Sinutec (1,17 km²) |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 7 (2011)[1] |
  Sinutec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 71838 |
| Kód k. ú. | 671835 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sinutec je také název katastrálního území o rozloze 1,17 km².[3]
Okolo vesnice prochází železniční trať Čížkovice–Obrnice, je zde i stejnojmenná železniční zastávka, ale trať je bez pravidelné osobní dopravy.
Název
Pravděpodobný původní název vesnice Synuc byl odvozen přivlastňovací příponou z osobního jména Synut či Synuta ve významu Synutův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Cynus (1341), Smuc (1421), Synutce (1450), Senice (1454), Synucz (1469), Synutec (1504), Senutcze (1543), Synutecz (1559), Symnutecz (1600), Synutz (1664), Sinutz (1787) a Synutz (1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341.[2]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 58 obyvatel (z toho 28 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků a 47 Němců. Až na dva členy církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 59 obyvatel: osmnáct Čechoslováků a 41 Němců. Kromě jednoho člena církve československé se hlásili k římskokatolické církvi.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 91 | 78 | 74 | 71 | 65 | 58 | 59 | 23 | 20 | 21 | 19 | 1 | 1 | 7 |
| Domy | 18 | 18 | 18 | 18 | 16 | 15 | 15 | 9 | 4 | 4 | 4 | 4 | 6 | 7 |
Pamětihodnosti
Na severním okraji vesnice stojí barokní kaple svatého Víta z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století chráněná jako kulturní památka.[8][9] Před kaplí roste lípa chráněná jako památný strom.[10]
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
- PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sinutec, s. 61.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-31]. Identifikátor záznamu 155531 : Kaple sv. Víta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Sinutec, s. 316.
- Lípa u kaple v Sinutci [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sinutec na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Sinutec na webu ČÚZK
