Sinowilsonie Henryova

Sinowilsonie Henryova (Sinowilsonia henryi) je jediný druh rodu sinowilsonie (Sinowilsonia) z čeledi vilínovité (Hamamelidaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Je to opadavý keř až nevelký strom s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy, pocházející z Číny. V Česku je vzácně pěstován jako sbírková dřevina.

Sinowilsonie Henryova
Sinowilsonie Henryova (Sinowilsonia henryi)
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďvilínovité (Hamamelidaceae)
Rodsinowilsonie (Sinowilsonia)
Gronov. ex L.
Binomické jméno
Sinowilsonia henryi
Hemsley, 1906
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Sinowilsonie je opadavý jednodomý keř až nevysoký strom dorůstající výšky až 8 metrů. Mladé větvičky i listy jsou hvězdovitě chlupaté. Pupeny jsou nahé, nekryté šupinami. Palisty jsou čárkovitě kopinaté, asi 8 mm dlouhé, opadavé, po opadu zanechávající drobné jizvy. s jednoduchými střídavými listy s palisty. Listy jsou jednoduché, střídavé, s palisty, řapíkaté, s tenkou a mírně asymetrickou čepelí, na okraji obvykle pilovité, na bázi zaoblené až mírně srdčité, na vrcholu špičaté až krátce zašpičatělé. Čepel listů je 10 až 18 cm dlouhá a 6 až 11 cm široká, řapík bývá 8 až 15 mm dlouhý. Žilnatina je zpeřená, tvořená 7 až 9 páry postranních žilek, na rubu vystouplá. Květy jsou drobné, nenápadné, jednopohlavné, uspořádané v koncovém převislém hroznu, podepřené listeny a listenci. Květenství jsou jednopohlavná, asi 6 až 8 cm dlouhá, samičí se za plodu prodlužují. Kalich je tvořen 5 zelenavými lístky s šídlovitými cípy a je asi 1,5 mm dlouhý. Koruna chybí nebo je přítomna pouze v podobě nepatrných pozůstatků. Samčí květy jsou stopkaté a obsahují 5 tyčinek s krátkými nitkami a ve vstřícném postavení ke kališním cípům a rudiment semeníku. Samičí květy jsou přisedlé a obsahují rudimenty tyčinek - staminodia. Semeník je téměř svrchní, avšak zanořen v číšce podepírající květ, srostlý ze 2 plodolistů obsahujících po 1 vajíčku. Čnělky jsou dlouhé, nitkovité, se sbíhavou bliznou. Plodem je dvoupouzdrá dřevitá tobolka se 2 semeny. Tobolky jsou asi 1 cm dlouhé, přisedlé, na povrchu hvězdovitě chlupaté. Semena jsou asi 8 mm dlouhá.[2][3]

Rozšíření

Sinowilsonie Henryova se vyskytuje ve střední Číně v provinciích Kan-su, Che-nan, Chu-pej, Šen-si, Šan-si a S’-čchuan. Roste jako složka místních lesů v nadmořských výškách 800 až 1500 metrů.[4]

Taxonomie

V současnosti jsou rozlišovány 2 variety sinowilsonie:

  • Sinowilsonia henryi var. henryi - listy obvejčité, na rubu chlupaté, na líci řídce chlupaté podél žilek. Vyskytuje se v Číně v nadm. výškách 1000 až 1500 metrů.
  • Sinowilsonia henryi var. glabrescens - listy obvejčitě okrouhlé, na rubu lysé. Vyskytuje se v čínské provincii Šan-si v nadm. výškách 800 až 1000 metrů.[4]

Pěstování

Sinowilsonie je v našich podmínkách dosti odolná proti mrazu. Daří se jí na slunném až polostinném stanovišti ve výživné propustné nevápenaté půdě. Semena klíčí nesnadno, a vyžadují 1 až 2 roky trvající stratifikaci, k rozmnožování se proto častěji používají zelené řízky odebírané v červnu, případně roubování na podnož vilínu.[5]

Význam

Sinowilsonie Henryova je v Česku vzácně pěstována jako sbírková dřevina. Je uváděna z Dendrologické zahrady v Průhonicích a z Japonské zahrady v Pražské botanické zahradě v Tróji,[6] pěkný exemplář je vysazen též v Arboretu MU v Brně.[3]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. Flora of China: Sinowilsonia [online]. Dostupné online.
  3. Dendrologie online: Sinowilsonia henryi [online]. Dostupné online.
  4. Flora of China: Sinowilsonia henryi [online]. Dostupné online.
  5. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
  6. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.