Sindefendologie
Sindefendologie je vědní disciplína zabývající se sebeobranou jako svým materiálním předmětem (z esperantských slov sin = 4. pád od zvratného zájmena se, defendo = obrana).[1]
Základní principy sindefendologie položil v 50. letech 20. století Ivan Špička.[2] Sindefendologii je nadřazená alogodika, což je teoretická i praktická nauka o řešení všech typů úkorných situací. Úkornou situací je přitom míněn přechodný či trvalý stav, v němž dochází k újmě bytí. Autoři od sindefendologie odlišují sinprotektologii, což je nauka o sebeochraně. Sebeochrannými situacemi jsou míněny takové, které sice vyžadují použití násilí, ne však jeho krajní formy. Sebeobranné situace jsou pak natolik eticky a společensky závažné, že může být ospravedlněno i použití krajních forem násilí.[3]
Zájemci o sindefendologii se sdružovali v klubu Alogodos,[4] který se angažoval v zákonné úpravě používání střelných zbraní v sebeobraně[5] a v zákonné úpravě ust. § 13 trestního zákona "nutná obrana" (nyní ust. § 29 trestního zákoníku).[6]
Principy
Sindefendologie definuje tři postuláty sebeobrany:[1]
- "Bojové [používá se v nich násilí] situace, ve kterých je jejich účastník [...] (jedinec nebo malá skupina) oprávněn z důvodů eticky a společensky závažných k dosažení svého cíle použít proti jedinci nebo malé skupině krajních forem násilí, nazýváme sebeobranné." (str. 1)
- "Cílem sebeobranné situace je vítězství nebo výsledek nerozhodný" (str. 29)
- "Výsledek střetnutí musí v maximální možné míře záviset na činnosti [...] [obránce] [...] a jeho cena musí být minimální." (str. 30)
Na základě těchto postulátů studuje sindefendologie různé aspekty sebeobranné situace, zejména následující:
- technika: jednotlivé fyzické akce použitelné v sebeobraně (údery, použití různých zbraní); autoři sindefendologie vycházejí z úderové techniky karate[1]; na základě měření reakčních dob[2] dovozují autoři nevhodnost využití krytů v sebeobraně (doba trvání úderu je srovnatelná či kratší než provedení krytu, jehož provedení však začne o reakční dobu později).
- taktika: chování v rámci sebeobranné situace: zde hraje hlavní roli udržení bezpečí (třetí postulát) a to až do vyřešení situace (postulát druhý), zejména pomocí techniky (ovlivněním vzniku sebeobranné situace se zabývá produkce situací, která je v širším smyslu součástí taktiky). Je popsáno šest taktických prvků (v monosignální sebeobraně jsou analogicky nazvány figurami), které zajišťují bezpečnost obránce v průběhu útočné akce (stav útočníkovy mysli se poznává z ideoaktivity, drobných fyzických projevů mentální aktivity útočníka):
- (nultý) útočník neví, že je v sebeobranné situaci;
- (první) útočníkova mysl spontánně celkově usnula;
- (druhý) útočníkova mysl ulpěla na nesouvisejícím předmětu;
- (třetí) útočníkova mysl ulpěla na akci, kterou právě dokončil;
- (čtvrtý) útočník má blokované sensorické (zejm. zrakové) vnímání;
- (pátý) útočník je blokován mechanicky.
- mentální průprava: ovlivnění stavu mysli tak, aby umožňovala uskutečnění řešení sebeobranné situace v souladu s postuláty; sem patří mj. kontrola instinktivních reakcí v sebeobranné situaci a poznání skutečných cílů vlastního jednání. ([1], str. 28).
Odkazy
Reference
- ŠPIČKA, Ivan; NOVÁK, Jindřich. Úvod do sebeobrany MS-1. Praha: Ediční středisko ČVUT, 1990. ISBN 80-01-00430-9.
- NOVÁK, Jindřich. Úvod do teorie monosignální sebeobrany. Praha: Sport. a turist.nakladatelství, 1966.
- Teorie sebeobrany [online]. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity [cit. 2013-06-21]. Dostupné online.
- Archiv webu klubu Alogodos ze dne 10.12.2004. www.alogodos.cz [online]. [cit. 2004-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-10.
- Zápis z 38. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se konala 26. a 27. ledna 1994
- Zápis z 67. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu,která se konala 14. a 15. února 1995
Literatura
- NOVÁK, Jindřich; ŠPIČKA, Ivan. Příručka sebeochrany MC-1. Bratislava : Akadémia Policajného zboru Slovenskéj republiky, 1994. 245 s.
- NOVÁK, Jindřich; ŠPIČKA, Ivan. Moderní sebeobrana. Praha : Naše vojsko, 1969. 154 s.
- HNÍK, Václav; NOVÁK, Jindřich; ŠPIČKA, Ivan. Sebeobrana, skutečnost a právo. In Alogodické listy 3 : 2. Zadovské konference. Praha : Alogodos, 2001. s. 267. ISBN 80-85317-24-9.
- NOVÁK, Jindřich; ŠPIČKA, Ivan. Sindefendologie a antropometrická měření. In . Kriminalistika a forenzní disciplíny : sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha : Policejní akademie České republiky, 2005. s. 301-323.
- NOVÁK, Jindřich. Sebeobrana MS-1. Vydání první. Praha: Alogodos, 2014. 2 svazky (1240 stran). ISBN 978-80-85317-28-2.
- NOVÁK, Jindřich. O útoku porazem. Vydání první. Praha: Alogodos, 2016. 669 stran. ISBN 80-85317-30-3.
Externí odkazy
- http://www.sindefendologie.cz
- Roman Kopečný: Sebeobrana a její etické aspekty
- Roman Kopečný: Sebeobrana v širších souvislostech
- http://old.jujitsu.cz/Listopadky/2002/Clanky/biomech.html Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine
- http://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/teorie-sebeobrany
- http://www.buchtik.eu/Revo/revo_filosof.htm
- https://web.archive.org/web/20160518193742/http://www.fighters.cz/koupe-cisla-2016-5