SimCity (videohra, 1989)

• Shození bomby
• Oheň
• Povodeň
• Monstrum
• Roztavení nukleárního reaktoru
• Zřícení letadla
• Vrak lodě
• Tornádo
• Ufo

• Bern, Švýcarsko, 1965 (Doprava)
• Boston, USA, 2010 (Roztavení reaktoru)
• Detroit, USA, 1972 (Zločin)
• Dullsville, USA, 1900 (Nuda)
• Hamburg, Německo, 1944 (Oheň)
• Rio de Janeiro, 2047 (Globální oteplování)
• San Francisco, 1906 (Zemětřesení 8. stupně)
• Tokyo, Japonsko,1961 (Godzilla)

Nápad na hru dostal Wright při hraní hry Raid on Bungeling Bay. V té hře hráč musí ovládat vrtulník, odstřelovat nepřátelská území a ničit továrny na zbraně. Během procesu vývoje vytvořil designér hry program na snadnou editaci map. Wright, fascinován tímto programem, začal věnovat mnohem více času vytvářením map než samotným hraním a zjistil, že ho vytváření map baví více než hra samotná. Později Wright přiznal, že po vytvoření nové základny ovládal pouze postavu letící ve vrtulníku a nikdy svoje základny nezničil.

Wright rozhodl vylepšit editor map, který pak přeměnil na plnohodnotnou hru, kde hráč mohl vytvářet města a vybavit je infrastrukturou. V rozhovoru herní designér poznamenal, že chtěl přijít s novou hratelností, která by hráče nenutila dosáhnout určitého cíle, ale naopak umožnila člověku vytvořit požadovaný průběh událostí sám, což dává volnou ruku kreativitě.

Během vývoje SimCity se Wright začal zajímat o urbanismus a přečetl asi 50 knih na toto téma. Will také studoval dynamiku systému vyvinutou americkým vědcem Jayem Forresterem, která tvořila základ hratelnosti budoucí hry. Prostřednictvím hry se vývojář také rozhodl reflektovat své politické přesvědčení, například myšlenku podpory rozvoje veřejné dopravy nebo nesouhlasu s jadernou energií. Prezident studia Maxis (Jeff Braun) připustil, že hra ve skutečnosti podporuje politické programy. Wrightovi trvalo vytvoření hry asi 2 roky.

Na první pohled vypadá simulace města v SimCity jako složitý a dynamický proces. Je však založena na jednoduchých algoritmech, které Will Wright popisuje takto:

Simulace města se (co se týče vlastností) podobá Conwayově hře života, kdy je na základě jednoduchých pravidel dosaženo komplexního a rozmanitého chování. V SimCity je simulace postavena na dvourozměrném poli buněk herního světa, z nichž každá má určitou sadu vlastností (úroveň znečištění, kriminalita, hodnota pozemků, atd.). . Během simulačních hodin jsou vlastnosti buněk v budoucnu měněny pomocí některých algoritmů. Znečištění se například může rozšířit do sousedních buněk a úroveň kriminality a znečištění může ovlivnit hodnotu půdy. Simulace vám umožní získat nové chování simulovaných makro objektů, v závislosti na základních pravidlech a daném stavu, například podle Willa Wrighta, jak jeho město rostlo, vnitrozemí bylo obklopeno průmyslovými a jinými objekty a v důsledku toho se změnilo na slumy

Zpočátku nebyly ve hře žádné katastrofy. Ale ukázka hry lidem v různých společnostech ukázala, že mnoho z nich po výstavbě města vzalo jediný nástroj pro zničení (buldozer, který byl vyroben k nápravě hráčových chyb) a začal demolovat budovy města. Bylo to pro ně zajímavé a příjemné, navzdory skutečnosti, že bylo mnohem obtížnější stavět než ničit. Protože se to stalo mnoha lidem, Will Wright se rozhodl zahrnout katastrofy do herní mechaniky

Raná verze simulátoru se jmenovala Micropolis a byla v roce 1985 připravena pro domácí počítač Commodore 64. Přibližně v době, kdy byl Maxis založen, se objevily nové platformy Macintosh a Amiga a Will Wright s Jeffem Braunem se rozhodli přepsat hru právě pro tyto počítače. Za tímto účelem najali několik programátorů a ti hru přepsali do programovacího jazyka C. Později, po úspěšném vydání hry, se Maxis vrátil k již napsané verzi pro Commodore 64 a publikoval ji.

Navzdory skutečnosti, že hra byla připravena už v roce 1985, nemohla se dostat na trh počítačových her po dobu čtyř let. Wright se několik let neúspěšně pokoušel vyjednávat s různými vydavateli. Problém byl v tom, že Micropolis měla příliš nestandardní a složitou hratelnost. Z tohoto důvodu většina vydavatelů odmítla hru vydat ze strachu, že by prodeje Micropolisu selhaly.

Brzy se Jeff Braun, vlastník malé společnosti, začal zajímat o Wrightův projekt. Zaujala ho myšlenka Micropolis, okamžitě prodal svou společnost za 100,000 dolarů a v roce 1987 spolu s Wrightem založil studio Maxis. To z Willa Wrighta udělalo jeho nového partnera. Jeff souhlasil, že propojí své podnikání s rozvojem dalších budoucích herních projektů. Wright však spolu s Jeffem pokračoval v marných pokusech propagovat projekt vydavatelům her, dokud na jejich nabídku v roce 1988 nereagovalo vydavatelství Brøderbund, které souhlasilo s publikováním hry, ale pod podmínkou, že z každé kopie obdrží 20%. Členové společnosti také požadovali změnu názvu hry, protože název Micropolis byl považován za "nakažlivě vtipný". Pak Jeff Brown změnil název z Micropolis na SimCity. Brøderbund zároveň získal licenci na jinou hru vytvořenou společností Maxis (Skychase), kde hráč musí ovládat letadlo

V roce 1988 získal Brøderbund práva na distribuci SimCity, zatímco Will Wright dokončoval práci na vylepšené verzi hry. SimCity byla vydána v roce 1989 nejprve pro počítače Macintosh, Amiga, poté pro Commodore 64 a IBM PC. První vydání bylo 100 000 kopií.

Zpočátku nebyly prodeje vysoké, ale pozitivní recenze od kritiků a jednostránkový článek v časopise Newsweek prudce zvýšily prodej, první várka 100 000 kopií SimCity byla rychle vyprodáno a za první rok činily tržby 3 miliony dolarů.

Hru hodnotili kritici převážně pozitivně. Stephen Levy, kritik časopisu Macworld, byl fascinován příležitostí pozorovat auta virtuálních obyvatel a vidět, jak se každý z nich pohybuje po městě, například z domova do práce. Heidi Aukok, recenzent časopisu Compute!,také chválil hru ve své recenzi ze srpna 1989 a nazval hru zajímavou. Mark Langshaw nazval SimCity jedním z nejdůležitějších herních titulů v historii počítačových her a průkopníkem svého žánru. Kritik z webu GameSpy nazval hru jednoduchou, ale zároveň složitou. Podle Kirilla Tokareva, zástupce časopisu Igromania, má hra velmi špatnou grafiku, což však nezabránilo jejímu úspěchu. Podle kritika hojnost grafů a schémat naznačuje, že hra byla původně koncipována jako hra pro architekty.

Hra v roce 1989 vstoupila na seznam nejprodávanějších her a stala se bestsellerem. Během prvních tří let se prodalo více než milion kopií a slovo Sim se stalo novou značkou studia Maxis. Úspěch projektu přinesl společnosti Maxis velký zisk a proměnil ji ve větší společnost. Několik let po úspěchu SimCity vstoupily na herní trh simulátory jako SimEarth, SimAnt, SimLife, SimFarm, SimTown, SimPark, SimCopter a další, ale neměly takový úspěch jako The Sims. Brzy po úspěchu SimCity se vývojáři rozhodli vydat novou verzi hry s vylepšenou hratelností a novými funkcemi - SimCity 2000.

Časopis PC World v roce 2009 zařadil SimCity na čtvrté místo v seznamu "nejlepších her v historii". Zástupci časopisu IGN udělili simulátoru 11. místo mezi nejlepšími počítačovými hrami v historii.