Siméon Garangeau

Poté, co nastoupil vojenskou službu jako dobrovolník v roce 1673 v Maastrichtu, stal se kapitánem 7. regimentu infanterie v Champagne. Utrpěl zranění, a proto ho jeho znalosti geometrického kreslení, které získal díky svému otci truhlářskému mistrovi, předurčily k tomu, aby se orientoval uměleckým směrem.

Po cestách do Itálie a Anglie se stal v roce 1677 architektem v Paříži a v roce 1678 inspektorem budov ve Versailles a Fontainebleau a královským stavitelem. Z této pozice pak dohlížel nad pracemi na zbrojnici v Marseille v roce 1679 a v roce 1682 byl povolán do Brestu, kde je autorem kostela svatého Ludvíka (Église Saint-Louis de Brest). Po deseti letech v Brestu jej Sébastien Le Prestre de Vauban v roce 1691 jmenoval „hlavním stavitelem a ředitelem pro opevnění v Saint-Malo , kde zůstal až do své smrti v roce 1741, měl rovněž na starost opevnění v Horní Normandii. Dohlížel nad rozšiřováním Saint-Malo a Saint-Servais.

Profil hradu Taureau od Garangeaua

• Pevnost na ostrově Harbour (île Harbour), pevnost Latte(Fort-la-Latte), pevnost Petit Bé, pevnost Conchée, pevnost Sedmi ostrovů,
• práce na hradu Taureau a věži Solidor,
• úprava koryta řeky Couesnon přes vřesoviště u Dol,
• řada baterií a osvětlení,
• nemocnice v Morlaix a Cézembre,
• kostely svatého Ludvíka v Brestu, v Saint-Servanu, v Cancale, kaple Saint-Sauveur v Saint-Malo,
• rozvržení opevnění v Brestu a Dinanu,
• rozšíření a drobné stavby v Saint-Malo,
• projekty v Saint-Servanu,
• žulový maják na mysu Fréhel, známý také jako Vaubanova věž.

Starý (první) maják na mysu Fréhel - Vaubanova věž