Silniční

V místě pozdější předměstské čtvrti Silniční se nacházely bažinaté louky a protékal tudy Svratecký náhon a Novosadský potok. Kvůli potřebě kvalitněji spojit jižní část Brna a Židovskou bránu se Starým Brnem vznikla mezi lety 1774 a 1776 z prostoru pod Petrovem díky melioracím nová cesta, dnešní Hybešova ulice. Do té doby existovalo spojení v tomto směru pouze Malou Pekařskou (dnešní ulice Kopečná). Podél nové cesty došlo v roce 1782 k založení nového brněnského předměstí Silniční Ulice (později jen Silniční), které spadalo pod působnost městského magistrátu (tzv. magistrátní předměstí). Tvořila jej oboustranná ulicová zástavba v trase dnešní Hybešovy ulice, přibližně mezi křižovatkami s ulice Nové sady a Leitnerovou. Ve stejné době bylo v severním sousedství nové čtvrtě, za náhonem, založeno další předměstí V Jirchářích.[1]

Zástavba Silniční byla silně omezena malým katastrálním územím, které bylo ze severu vymezeno Svrateckým náhonem (v trase dnešní ulice Vodní) a z jihu dnes již zaniklým Novosadským potokem, jenž umožňoval domům po jižní straně cesty pouze velmi malé dvorky. Předměstí se v roce 1850 stalo součástí Brna a během druhé poloviny 19. století zde vyrostla velkoměstská zástavba. V roce 1869 byla cestou přes čtvrť postavena tramvajová trať. Katastrální území Silniční bylo při katastrální reformě Brna v roce 1942 zrušeno a bývalé předměstí se stalo součástí katastru Město Brno. Od konce 60. let 20. století je celá oblast součástí Starého Brna.[1][2]

• 
  Pohled z východu do Hybešovy ulice, bývalého předměstí Silniční
• 
  Tramvaj projíždějící Hybešovou ulicí v prostoru předměstí Silniční