Signalizační stavby trigonometrických bodů

Jedná se o stavby v krajině, které nejsou určeny pro měřické využití, ale svým tvarem, stabilitou a polohou toto využití umožňují. Jako příklad tohoto druhu signalizace je možné uvést například kostelní věže, kde je vztažný bod často volen ve středu makovice (např.: chrám sv. Víta v Praze, katedrála sv. Bartoloměje v Plzni, ale i množství méně známých). Dalším příkladem přirozené signalizace je pata hromosvodu Petřínské rozhledny.[2]

Opět se jedná o stavby původně postavené za jiným účelem. Oproti výše uvedeným však před měřením vyžadují speciální úpravy, například zřízení záměrného cíle, podlahy apod.

Tyto stavby je třeba nově postavit od základů. Musí splňovat četná kritéria a to jak ekonomická, tak konstrukční: při jejich stavbě nesmí dojít k poškození stabilizace bodu, jsou umístěny ideálně centricky nad bodem, zůstávají stabilní i při působení povětrnostních vlivů, umožňují, resp. nebrání pevnému postavení měřického stroje a zaměření na další body, náklady na stavbu jsou přiměřené významu bodu.

Pro rozlišení bodů vyšších řádů a podrobné / místní triangulace jsou tyče signálů bodů vyšších řádů opatřeny černým záměrným hranolem (20×20×40 cm) a natřeny černě a bíle. Vrchol pyramidy je obit 5 až 7 řadami bíle natřených prken. Body podrobné / místní triangulace mají střední tyč natřenou do 1/2 bíle a výše černě, případně po třetinách v pořadí černá–bílá–černá. Cílí se vždy na rozhraní černé a bílé barvy první odspodu. Nátěr je prováděn zpravidla fermežovými barvami v několika vrstvách.

Umělé signály můžeme dále dělit na pyramidy a měřické věže.

Čtyřboká signalizační pyramida.

Trojboká pyramida se staví v místech s pevným podložím, pokud je doprava stavebního materiálu problematická. V ostatních případech se staví pyramida čtyřboká. Stavba pyramidy je zahájena vyhloubením jam hlubokých nejméně 1,2 metru a zřídkakdy hlubších než 2 metry. V případě nestabilního podloží je vyztuženo cihlovou podezdívkou nebo betonovou vrstvou (síla nejméně 30 cm) na povalech. Do vyhloubených jam se vztyčuje konstrukce z odkorněného a vyschlého dřeva, nejlépe smrkového. Části, které budou pod úrovní terénu se impregnují dehtem nebo i jen opálením. V případě trojboké pyramidy je konstrukce volně zkompletována na zemi a poté postavena, u čtyřboké pyramidy je postavena nejdříve s třemi nohami, čtvrtá je připevněna již na stojící konstrukci. Následně se pomocí olovnice uvede střední signalizační tyč do svislého stavu a posunem celé konstrukce se centruje nad bodem. Poté je střední tyč připevněna kleštinami a konstrukce zpevněna vodorovnými věnci. Teprve poté jsou nohy konstrukce zasypány, případně ještě zajištěny v zemi kotvami. Posledním krokem je vodorovné obití prkénky – jedna vrstva se vždy vynechá, aby stavba nečelila větru souvislou plochou.

Čtyřboká signalizační pyramida se zvýšeným postavením stroje.

Konstrukce signalizační části stavby je shodná s popisem výše. Do ní je na čtyřbokém podstavci vestavěn observační sloup se stolkem pro měřický stroj. Výška stroje by neměla být výše než v polovině pyramidy. V příslušné výšce je na konstrukci pyramidy doplněna podlaha pro obsluhu stroje. Signalizační část stavby s podlahou nesmí být žádnou částí v kontaktu s konstrukcí nesoucí observační sloup.

Měřická věž je nejvyšší kategorií signalizačních staveb. Můžeme rozlišit tři základní druhy věží: dřevěné, sestávající ze dvou vzájemně se nedotýkajících konstrukcí pro signalizaci a pohyb osob a pro měřický stroj; zděné, stavěné při budování astronomicko-geodetické sítě a ostatní, například vojenské ocelové konstrukce.