Sicilská básnická škola
Sicilská básnická škola, it. scuola siciliana byla skupina básníků píšících převážně v třicátých a čtyřicátých letech 13. století soustředěná na dvoře císaře Fridricha II. v Palermu.
Fridrich II., obdařený mnoha zájmy, zvaný provensálskými básníky chlapcem z Apulie[1] byl iniciátorem[2] a mecenášem sicilské básnické školy, což s povděkem kvitoval i Dante Alighieri.[3] Sdružení básníků na císařově dvoře se rekrutovalo z řad jeho dvorských úředníků a na rozdíl od svých vzorů z Provence nebyli tito muži na své básně existenčně odkázáni a své verše tvořili spíše pro sebe navzájem a pro císaře než pro nedostižné vdané dámy.[4]
Básně byly psány v tzv. siciliano aulico vzniklém ze zlidovělé latiny. Mezi představitelé sicilské básnické školy patří samotný císař Fridrich se svými syny Jindřichem, Enziem[pozn. 1] a Manfrédem a dvorští úředníci Rinaldo d’Aquino, Pier delle Vigne, Guido delle Colonne, Stefano Protonotaro da Messina, Iacopo Mostacci a Giacomo da Lentini.[4]
Odkazy
Poznámky
- Enzio si krátil skládáním básní dlouhou chvíli v bolognském vězení.
Reference
- KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 13. Dále jen Úsvit renesance.
- Úsvit renesance, str. 17
- Úsvit renesance, str. 14
- www.iliteratura.cz
Literatura
- DE SANCTIS, Francesco. Dějiny italské literatury. Praha: Státní nakladatelství krásné lit. a umění, 1959. 614 s. (česky)
- KŘESÁLKOVÁ, J., Italská literatura v Čechách a na Slovensku. bibliografie italských literárních děl přeložených do češtiny a slovenštiny, vydaných od počátku knihtisku do současnosti, a přeložených netištěných divadelních her a operních libret inscenovaných od 18. století. Praha : Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. ISBN 978-80-7308-720-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sicilská básnická škola na Wikimedia Commons
- (anglicky) Sicilská básnická škola
- (italsky) Seznam biografie k sicilské škole