Seznam kulturních památek v Uhříněvsi

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Uhříněves v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Uhříněves
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel Všech svatých (Q17317303)


 
Kategorie „All Saints church (Uhříněves) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44549/1-2004
Pam. katalog
MIS 		Uhříněves náměstí Smiřických, pp. 2, 3, 4, 5, 2002, 2004, 1
50°1′48,38″ s. š., 14°36′17,46″ v. d. 		Areál kostela je situován ve středu staré části obce na mírném návrší. Podestu kostela vytváří visutá terasa, nesoucí po obvodu ohradní zeď. V úrovni komunikace jsou v opěrné zdi terasy 3 sklípky. Vstup do areálu na západní straně mřížovými vraty se schodištěm, zakončeným sochami sv. Floriána a sv. Rocha. Druhý vstup je z uliční (jižní) strany menší brankou. Sochy sv. Františka Xav., P. Marie a sv. Šebastiána rozmístěny na jižní straně v ploše terasy (bývalého hřbitova). V severovýchodním cípu terasy drobná stavbička bývalé márnice, kaple Božího hrobu, s náročne provedeným průčelím, stavěná současně s kostelem.
  • jednolodní barokní kostel Všech svatých byl postaven v letech 1740–1743 v místech staršího kostela, pozůstatky původní stavby ze 14. století ve zdivu věže, s dochovanými fragmenty sgrafit z renesanční úpravy.
  • terasa
  • ohradní zeď s vázami
  • 2 brány se schodišti
  • kaple Božího hrobu (bývalá márnice), severovýchodní cíp terasy
  • socha sv. Floriána, u západního schodiště
  • socha sv. Rocha, u západního schodiště
  • socha Panny Marie, na jižní terase
  • socha sv. Šebastiána, na jižní terase
  • socha sv. Františka Xaverského, na jižní terase
  • krucifix, prostranství před vstupní branou
  • sousoší sv. Jana Nepomuckého v přilehlém parčíku na náměstí bratří Jandusů, původně zapsáno do rejstříku samostatně.

Památkově chráněno od roku 1964.

Děkanství (Q38150601)


 
Kategorie „Deanery in Uhříněves “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105189
Pam. katalog
MIS 		Uhříněves Náměstí Bratří Jandusů 21/2, Přátelství, Na potůčku
50°1′45,35″ s. š., 14°36′11,19″ v. d. 		děkanství čp. 21, hospodářské budovy, ohradní zeď, stodola u ulice Na potůčku. Objekt děkanství byl postaven roku 1913 podle návrhu Rudolfa Stockara na místě zbořené fary. Originální pojetí, reflektující jak doznívající klasicizující a historizující styly, tak inspiraci geometrickou secesí, kubismem i modernou. Na fasádě hlavního průčelí po stranách terasy jsou osazeny dva kruhové medailony (tondo) ve stylu florentského quattrocenta - s náměty Panny Marie s dítětem a Kristus Dobrý pastýř. K areálu dále náleží starší hospodářské budovy, stodola a ohradní zdi.

Památkově chráněno od 6. září 2013.

Správcovský dům Liechtensteinského panství (Q31863766)


 
Kategorie „Správcovský dům Liechtensteinského panství (Uhříněves) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101193
Pam. katalog
MIS 		Uhříněves Lidického 273/3
50°2′0,26″ s. š., 14°35′40,63″ v. d. 		Vila - správcovský dům Liechtensteinského panství, zahrada, altán, ohrazení a oplocení s branou a brankou. Správcovský dům byl realizován roku 1905 dle projektu architekta Antonína Mazáče. Vila je zčásti patrová, v uličních fasádách přízemní s půdním patrem. Objekt v sobě kombinuje tvary historizující i secesní. K areálu náleží vedle obytné budovy také altán, zahrada a historické oplocení a ohrazení s branou a brankou.

Památkově chráněno od 17. září 2004.

Židovský hřbitov (Q10289796)


 
Kategorie „Jewish cemetery in Uhříněves “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41464/1-2119
Pam. katalog
MIS 		Uhříněves Vachkova 57/35, pp. 1658, 1660
50°2′22,39″ s. š., 14°35′59,01″ v. d. 		Židovský hřbitov včetně náhrobků, domek hrobníka čp. 57, márnice. Hřbitov byl založen nejspíš na přelomu 17. a 18. století. Nejstarší dochované náhrobky jsou datovány kolem roku 1730. Hřbitov obehnán z části kamennou, z části cihelnou zídkou, prolomenou vstupy při márnici a u domku hrobníka. Márnice situována do jihozápadního rohu parcely, na kterou úzce navazuje domek hrobníka u západní ohradní zdi.

Poznámka: Vlevo od modře značené turistické trasy KČT k Podleskému rybníku, za koncem ulice U židovského hřbitova
Památkově chráněno od 6. dubna 1989.

Starý mlýn (Q107467297)


 
Kategorie „Starý mlýn (Uhříněves) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44550/1-2006
Pam. katalog
MIS 		Uhříněves U starého mlýna 19/11
50°1′37,88″ s. š., 14°36′9,17″ v. d. 		Obytná budova s mlýnicí, náhon s fragmenty vodního kola. Areál vznikl nejspíš koncem 16. století, původně se však pravděpodobně jednalo o tvrz. Na mlýn přestavěno později. Dochován také náhon s torzem vodního kola. Původně renesanční přízemní budova mlýna s dvoupatrovým volutovým štítem se šiškami, částečně rekonstruovaným v 80. letech 20. století, hranolová třípatrová věžice z 2. poloviny 16. století – nejstarší část areálu, půdorysně zapuštěná do později přistavené budovy mlýna. 3. patro věžice je rekonstruovaná dřevostavba, dolní dvě patra zděná. Nejstarší částí areálu je věž, která mohla sloužit jako vodárna, domněnky, že byla součástí starší tvrzi nebyly potvrzeny. Vnější mlýnské kolo nedochováno, zachováno vnitřní mlýnské ústrojí. Mlýn fungoval do 1. světové války, poté jen pro mletí šrotu. Od 50. let užíván k bydlení. Od 60. do 90. let 20. století mlýn postupně rekonstruován majitelem akad. arch. P. Pirklem.

Památkově chráněno od roku 1964.

Železniční most nad Říčanským potokem v Uhříněvsi (Q38150608)


 
Kategorie „Railway bridge over the Říčanský potok in Uhříněves “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
103447
Pam. katalog
MIS 		Uhříněves u Kolovrat, nad Říčanským potokem před rybníkem Vodice, pp. 2184/1
50°1′16,29″ s. š., 14°36′33,08″ v. d. 		Železniční most. Viadukt z roku 1872 byl zbudován na trati z Prahy do Vídně, na konci 19. století rozšířen o druhou kolej.

Památkově chráněno od 8. ledna 2009.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.